Reklama
Reklama

Archív článkov

Obrázek, který ani v čase adventním už nikým nepohne. Děláme sport dostupnější. Inovujeme, zlevňujeme.  Pro všechny. Slevy, akce. Křičíme do světa. Žijeme si  ještě jako nikdy. Špióny ze Západu i z Východu se to u nás jenom hemží.Jako tomu bylo kdysi u Putimi, když šel dobrý voják  Josef Švejk do Budějovic ke svýmu regimentu.

Všude to byl...

Stejně jako vloni proběhl před pražskou Hlávkovou kolejí 17.listopadu 2018 pietní akt k letošnímu již 79. výročí brutálního nacistického vystoupení spojeného s vražděním českých studentů, jehož oběti si podnes připomínáme. A na něž už od roku 2000 zcela vědomě zapomíná nejenom český trhací kalendář – jako na Mezinárodní den studentstva. Aktéři a zlosynové tohoto nestoudného aktu rok od roku...

Nejsme jako ONI, jsme ještě mnohem HORŠÍ!

Mahátmá Gándhí:  „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“

Rudolf Pařenica, novinář deníku Mladé fronty, nikoliv /MF DNES/:
Kvalitní časopis musí být: – čtivý – poutavý – zajímavý – angažovaný!“

Také musí být vždy slušný...

„Nechcete přispět na nemocné děti?“ – s takovou otázkou se na kupující obracejí pokladní superprodejen Lidl, denně mám plnou poštovní schránku složenek k odeslání finančního obnosu na – v danou chvíli 22 charitativním organizacím, existujícím v České republice.

„Nechcete přispět na nemocné děti – já sám rozšiřuji – i na nemocné poslance a...

Vzedmutá hladina. Nejprve jsem zaznamenal ohlasy zvenku na vyznamenání Jarka Nohavici Puškinovou medaili od Vladimíra Putina. Jeden z mnoha mi přišel z dalekého Mexika. 

„Zaznamenala jsem, jak prý v Česku prudce klesá obliba Jaromíra Nohavici, okamžitě po vyznamenání Vladimírem Putinem. Jak je ta přízeň proměnlivá,“ píše mi pisatelka, která...

Komu čest, tomu čest, komu sláva, tomu sláva! Leštili boty, leštili kliky, včera a dodneška jim to zůstalo. Pamatuji, jak jsem před dávnými lety vstoupil do bytu jednoho novináře, jenž se připravoval na slavnostní okamžik. Byl pozván k dekoraci dekorací. Stál před velkým dámským zrcadlem a komicky vypínal hruď; na níž měla spočinout medaile, řád, pocta.

...

Měl jsem v životě velké štěstí, že jsem se jako novinář mohl dvakrát vypravit do daleké země, do Afghánistánu. Pokaždé jsem se tam dostával přes Indii. Jednou to bylo v mezinárodní novinářské skupině – Indonésani, Američané, Ceylonci, Britové ... Podruhé jsem tam mohl pobývat, v kraji skal a podivných podmanivých pohledů tváří desítek osmahlých mužů a žen a jejich zakrytých obličejů, skoro...

Sochaborectví, přejmenovávání ulic a náměstí – toto odhodlání nemají pod kůží jenom Češi! Když jsme bourali to staré shnilé a tak krásné Rakousko, bourali jsme sochy panovníků a světců.

Stejně se u nás chovali nabuzení státní soukmenovci – Němci, když chtěli odejít s chutí k Adolfu Hitlerovi do Říše, ničili a vyhazovali sochy do povětří. A...

Když čas oponou trhnul, když se lidé ocitli po různých politických vánicích a po jiných agentomániích v situacích, z houfu se rozutekli. Rychlostí, jako když do vrabců střelí, si začali bránit své soukromí. Co jiného měli dělat, namítají mnozí. Cožpak je vůbec někomu zapotřebí, nechat si donekonečna nadávat do zlodějů, do zločinců, do vyžírků, do estebáků, do komoušů a...

Vojáci Karel Klapálek a Josef Křístek, oba již nežijící hrdinové západní fronty u Tobrúku a stejně tak fronty východní, mi vyprávěli, jaký to byl pro ně šok, když se vrátili ve 2.světové válce po boji a po strážní službě z Tobrúku do Anglie a předali prezidentu Edvardu Benešovi vojenskou zástavu 11. praporu Východního. Oblečení do pouštních stejnokrojů zazpívali svému...

Čeho je moc, toho je někdy až příliš! Nejsme toho svědky až nyní, je to český dávný zvyk; doufám, že nezláká nikoho z našich sousedů v milovaných Vysokých Tatrách. Už se mi ale z letošních osmiček skoro točí hlava. To jich bylo, kteří se k letošnímu 50. výročí 21. srpna 1968 přihlásili. Mnohá připomenutí, jakoby měla být alarmem, bubnováním na naše svědomí. Vůči každému...

Doba prezidentu republiky suverénního státu umožňuje, aby pronášel jakékoliv názory v televizi, sice ne ve veřejnoprávním médiu, ale v TV Barrandov. Doba mi umožňuje, abych své názory vyjadřoval na veřejnosti, nikoliv ve veřejných svobodných a demokratických médiích; ale v úplně jiných. Bez nároků na honorář, vymezeného výkladem tiskového zákona, i já mohu reagovat. Být...

„Dubček byl kovaný komunista. Nejvíce směšný byl v okamžiku, kdy si myslel, že se stane po revoluci československým prezidentem, a ve své prostoduchosti nemohl stále pochopit, že doba už si nežádá dalšího komunistu na Hradě.“
Martin Lukeš, Magazín DNES, 16. 8. 2018

Není mi známo, kdo byl hlavním kormidelníkem nedávné silné a hlučné...

Samozřejmě, že ne úplně pro všechny. Ale všichni, až na ojedinělé výjimky, horovali pro Adolfa Hitlera a konec konců nám skoro do jednoho přáli budoucnost vyslovenou hrdlořezy Himlerem, Heydrichem i Frankem. Chtěli nás do jednoho vymazat z mapy Evropy.

Narodil jsem se v Jihlavě, v Iglau.

Někteří Němci byli během...

Kolik šmoků se již opakovaně pokusilo v posledních desetiletích zcela zašlápnout prof. Zdeňka Nejedlého. Čím vším byl užitečný a čím byl především ostudný. Kolik dobra – avšak hlavně kolik zla se dopustil.

Skoro se to podařilo – nejenom v jeho případě.

Až se zjevila zčista jasna svým obsahem a rozsahem skvělá kniha...

Máme svobodu, můžeme se radovat! Tato svoboda nám nespadla sama od sebe do klína. Není to svoboda mladá – v červený květ rozkvetlá. Je to jiná svoboda, od základu je to jiná svoboda. Zdaleka není pro všechny. Je založena na nejhlubší nenávisti, na odporu k jinak smýšlejícím hlavám, než jaké si vysnil Mesiáš. Jak před několika dny zdůraznil poslanec z podstaty Marek Benda...


Karel Klapálek, narozen 26. května 1893 v Novém Městě nad Metují – zemřel 18. listopadu 1984 v Praze.

Koncem sedmdesátých let jsem napsal dopis armádnímu generálovi Karlu Klapálkovi, hrdinovi od Zborova, Tobrúku a od Dukly, abych ho mohl navštívit. Brzy jsem od něj obdržel korespondenční lístek a hned při prvním setkání mi k mému údivu...

V roce 1943 uspořádala Liga proti bolševismu v jihlavském městském protektorátním německém muzeu, v samé blízkosti tehdejší německé střední školy, posléze změněné na vojenský lazaret, honosnou výstavu – o tom, jak bolševici v Rusku plundrují zemi a její obyvatele. Po posledním hladomoru měli němečtí a čeští protektorátní kolaboranti, pořadatelé výstavy, dostatek...

Někdo někdy pomaloval smíchovský tank růžovou barvou – a do práce pak na úplném zničení tanku se dali i poslanci někdejšího Federálního shromáždění ČSFR. Případ byl odložen.

Někdo někdy strhl prezidentskou vlajku z Pražského hradu a zavěsil nad hradem králů červené trenýrky. Pak to trvalo tak dlouho jako v Nikdášově, aby se při šetření...

Ve dnech 4. – 6. května 2018 se uskutečnila v Lipnici nad Sázavou Mezinárodní konference o životě a díle Jaroslava Haška. Přijeli znalci z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Ruska, Ukrajiny, Norska, fotografoval je i Číňan. Promluvil velký znalec Haškova odkazu Radko Pytlík a všichni přítomní.


Haškova socha z ateliéru...

Každoročně opakovaná blbost se stává všude na světě projevem vrcholným projevem debilizace
společnosti. Spojování ubohé taškařice s nositelem pravdy a lásky Václavem Havlem a s Dalajlámou
je urážkou na cti. Těm i oněm, také vůči všem.

Fotografie mluví nahlas.













Roky života, poté, když nás všechny nechal tatínek po svém návratu z nacistického německého vězení vyškrtnout z katolické církve, mám pořád skvělé vztahy s věřícími i s mnoha duchovními. Nebylo příjemné, když po mých každoročních přednesech básní u vánočního překrásného betlému v jihlavském kostele U minoritů den co den četli kněží z kazatelny naše rozhodnutí a...

Pakli si nějaké řemeslo zachovalo eleganci a úctu, platí to o tiskařích, kteří v českých rukách dosáhli vrcholu umění.

V tiskárně Mladé fronty jsme měli tiskaře Jardu Vohlídku, uměl z kasy sázet litery poslepu; i po pár půllitrech piva, které jsme mu nosili z hospody v pražské Panské U Karla nebo U Zdeničky z blízkého  hotelu Palace. 

...

Kolik politiků si v poslední době naříká, jak jsou vysílení svou náročnou prací pro národ, pro službu své milené vlasti. Stěžují si, jak jsou napadáni ze všech stran, jak jsou obviňováni z „komoušství“, jak jsou osočováni i z jiných neuvěřitelných důvodů a činů.

Někdejší předseda vlády abdikoval na poslanecké křeslo a prohlásil, že se musí dát konečně...

Byl z rodu nejryzejšího. Batelovský rodák.  Syn kováře. Zdeněk Mahler.

Kdyby byl mladším, byl by to opravdový prezident pro chatrnou zemi v ještě ohroženějším a chatrnějším světě. Chovali jsme k sobě navzájem velkou úctu. Vykali jsme si. Vážnost nelze sdělit ani připodobnit. Ničím a nikdy. Znali jsme se dávno – od nepaměti – osobně i z knížek...

Stránky