Jsem vážně moc rád, že jsem se dožil dnešní šťastné doby, kdy i venkovský dědek s nepříliš vysokým vzděláním, jako jsem já, může svobodně volit, demonstrovat a říkat, co si myslí. Ale co říkám říkat – dokonce i psát! Tedy aspoň někam. A ne jenom já. Všichni. Včetně lidí, kteří jsou jiné krevní skupiny. A tak je to spravne, tak to ma byť, jak říkal jistý lampasák v...