Loni v létě jsem při slavnosti udělování medailí zasloužilým učitelům České republiky v pražském Valdštejnském paláci požádal o pár minut pro děkovný proslov. V něm jsem zrekapituloval úlohu učitele následujícími větami:

„… Děkujeme, pane ministře, že jste toto shromáždění umožnil a dáváte nám prožít pocit vyjímečnosti... Na rozdíl od všedního...