Libor Hnyk: Pakistanské megatreky (2001-1993)
Čech Libor zřejmě jako první absolvoval oba královské ledovcové přechody - trek Hispar-Biafo a trek pod druhou nejvyšší horu světa K2 s přechodem přes sedlo Gondokhoro do údolí Hushe, dohromady tyto dvě trasy dávají kompletní přechod celého centrálního Karakoramu – zřejmě nejdivočejšího pohoří světa, v přednášce se objeví i obrázky nejvyšší horské stěny světa - rupalské stěny Nanga Parbatu, neznámé oblasti Deosai plains poblíž demarkační čáry s Indií a také vyprávění o životě lidí v horských vesnicích a ve městech Lahaur, Islamabád, Rawalpindí a Peshawar. Poslední z nich leží poblíž afghánských hranic, my jsme ho navštívili těsně před útokem teroristů na New York.

Kamila Hnyková: Na bruslích po řekach střední Evropy
Bruslení na inlajnech ve střední Evropě - Česko, Slovensko, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Německo. Prezentaci o bruslení na ledu na nordických bruslích zatím nemám zpracovánu, ale nebyl by problém ji udělat. Z posledních sedmi let máme velké množství skvělých záběrů a to nejen z jižních Čech. Obzvláště rok 2011 byl na led naprosto unikátní - objevily se naprosto úžasné ledové struktury. Rok před tím vyšla kniha Ledové Čechy, kterou napsal Radek Mikuláš.

Libor Hnyk: Pouště, kaňony, památky a přátelskí  lidi Jordánska (2013)
Jordánsko je země nádherných pouští, vdivokých kaňonů, úžasných památek mnoha kultur a především velice přátelských lidí. Je ideální zemí pro milovníky jak divoké přírody, tak kulturních památek. Často se starověké stavby nacházejí zároveň v úžasné krajině. V nabatejském městě Petra a jejím okolí skalním měst a překrásných kaňonů jsme strávili celkem pět dní. Stejně dlouho jsme objevovali i krásy pouštní oblasti Wadi Rum. Vystoupili jsme na nejvyšší horu Jordánska Jebel umm Adaami na saúdskoarabské hranici, procházeli soutěskami se skalními mosty a zdolávali nádherné velké duny tvořené rudým nebo oranžovým pískem. Zlatým hřebem cesty byl průstup nejdelšího kaňonu Wadi Hasa. Jeho úžasné pískovcové soutěsky porostlé visutými zahradami palem a dalších často endemických rostlin doslova vyrážejí dech. Při cestě Jordánskem nelze vynechat ani nejnižší místo planety a zároveň nejslanější jezero světa - Mrtvé moře. Svůj dětský sen jsem si splnil v křižáckém hradě Shobak, odkud se nám podařilo odejít mnoho set metrů dlouhou podzemní chodbou. Pod ním jsme bydleli v jeskynním hotýlku,kde jsme strávili nezapomenutelný večer s místními beduíny. Krásné zážitky s místními lidmi jsme měli i ve městě mozaiky - Madabě a také při cestě do pouštního zámku Amra - unikátní islámské památky, kde jsou na stěnách malby zvířat, lidí, dokonce i nahých žen! Málokdo u nás ví, že toto jedinečné místo objevil asi před sto lety Čech Alois Musil.

Libor Hnyk: Albánie (2013-2008-1982)
V roce 1982 jsme vylezli albánskou stranou na hraniční horu Veliki Vrh - Maja Vukoces v pohoří Prokletije. Pohled z vrcholu na divoké albánské hory nás uchvátil. Především se mým snem stalo vystoupit na nádhernou nejvyšší horu Prokletije Maja e Jezerce. Tento sen se mi podařilo splnit po 26 letech. Kromě horského putování jsme projeli celou Albánií až k řeckým hranicím. Poznali jsme i řadu albánským měst včetně historického Gjirokasteru. Projeli jsme se lodí nádhernými soutěskami na řece Drim a též kuriózním albánským vlakem napříč zemí z Pogradce u Ochridského jezera až do přístavu Durres. Při cestě nás zaujala krásná řeka Vjosa. Proto jsme se v roce 2013 do Albánie vrátili tentokráte jako členové vodáckého zájezdu. Kromě Vjosy jsme si sjeli i překrásnou řeku Osum, protékající úžasným vápencovým kaňonem. Do pohoří Prokletije jsme zavítali na řeku Valbonu, která nás překvapila téměř povodňovým stavem. Ze starobylých měst jsme tentokráte navštívili Berat rozdělený řekou Osum na muslimskou a křesťanskou část.

Miroslav Toman: Levády a hory Madeiry
Na malom portugalskom ostrove, stratenom v Atlantiku nájdeme všetko. Hory, more, pláže, exotické jedlá, aj "madeirské" vína. Ale najviac na mňa zapôsobili zavlažovacie kanály, zvané "levády". Tiahnu sa z vodnatého severu okolo horských chrbtov, alebo aj tunelmi cez ne, aby zavlažili pestovateľský juh. Sú stále funkčné, aj keď čiastočne sú už turistickou atrakciou. Napriek ľudnatosti sa dajú na ostrove nájsť aj tiché miesta. Keď zavystrája počasie,  tak ste na to sami.

Svetozár Krno: Annapurny v monzúnovom šate (Nepál, 2013)
Prednáška zachytáva podujatie na konci monzúnového obdobia, keď sa tradiční komerční trekári vyhýbajú väčšine nepálskych hôr ako čert svätenej vody. Pod osirelými osemtisícmetrov vysokými štítmi (Annapurny, Manaslu a Dhaulagíri) panoval pokoj. Nikoho nerušil spriemyselnený cestovný ruch. Návštevník síce občas zmokol, nevidel každé ráno čistú oblohu, ale  mal viac času vnímať okolitú prírodu a dedinky.

Dušan Štefánik:  Bajkal a Sajany
V našom putovaní sa vydáme do východnej časti Sibíri, do Irkutskej oblasti a Buriatskej republiky, kde vedľa pravoslávnych chrámov možno nájsť budhistické dacany, či šamanistické sväté miesta. Pozrieme sa na liečivé šumacké pramene v srdci Tunginských goľcov, okúpeme sa v najväčšej zásobárni pitnej vody, vyjdeme na najvyšší vrch polostrova Svjatoj nos a poprechádzame sa po kraji rodiska Džingischánovej matky – po očarujúco zabudnutej Barguzinskej doline. Rozpitveme dušu ruského turistu, ktorého možno poľahky spoznať vďaka pripnutému malému kúsku karimatky na zadku, veľkému batohu, vždy dobrej nálade(aj za neutíchajúceho dažďa) a nevyčerpateľnej zásobe sladkých pokrmov, s ktorými je vždy ochotný podeliť sa.