Knihy, ktoré by vás mohli zaujímať aj po novom roku

Po novom roku preto, že ste iste pod stromček nejakú knihu dostali a nebudete hneď bežať do kníhkupectva po ďalšiu či ďalšie knihy. Keď však po sviatočných dňoch začiatkom roku precitnete, možno vám dobre padne tip na niektorú z ponúkaných knižiek. Väčšinou ide o českú produkciu, najmä prekladovú, ale aj tie slovenské stoja za to. Prehľad kníh nasleduje.
Počet zobrazení: 1441
uvodne foto.jpg

Pavel Branko: Proti prúdu

Pamäti muža, ktorého mama bola Ruska a otec slovenský Žid. Narodil sa na lodi na Jadrane, detstvo prežil v Hačave a študoval v Bratislave. Z nadšenia pre ľavicové ideály vstúpil do komunistickej strany. Počas fašistického slovenského štátu pracoval v odboji, za čo bol väznený a koncom vojny internovaný v koncentráku. Komunistický prevrat ho sklamal a doviedol do opozície. Ako publicista sa naplno prejavil v šesťdesiatych rokoch. Prežil život bohatý na zvraty, plný konfliktov s mocou a režimami, pretože ako slobodný a kritický človek šiel vždy proti prúdu. Pavel Branko (1921, Terst) žije od roku 1931 v Bratislave. Za protifašistický odboj ho odsúdili na doživotie. Nacisti ho väznili na Slovensku a posledné mesiace vojny v koncentračnom tábore Mauthausen. V rokoch 1945 až 1956 prekladal a písal filmové kritiky. Roku 1948 vystúpil z komunistickej strany. V rokoch 1957 až 1970 bol redaktorom dvojtýždenníka Film a divadlo. Počas normalizácie nesmel publikovať. Vydal výber z publicistiky Straty a nálezy. Za celoživotné dielo získal filmovú cenu Slnko v sieti.

Vydavateľstvo Marenčin PT, 2011, 240 strán


Paul Krugman: Svědomí liberála. Amerika mezi bohatstvím a chudobou

Paul Krugman v knize, podobně jako v jiných svých publikacích určených širší veřejnosti, opět prokazuje vzácnou schopnost jasného a jednoznačného podání mnohdy obtížných otázek. Promýšlí zde posledních osmdesát let amerických dějin v kontextu ekonomicko-sociální nerovnosti ve společnosti. Ústředním tématem je její postupné narůstání od 70. let až do současnosti, která je v tomto ohledu podle autora návratem k letům dvacátým. U jejích kořenů jsou, jak v jednotlivých bodech ukazuje, postoje a akce konzervativních politiků, ale i určité myšlenkové posuny v táboře liberálů. Zvláštní kritice jsou podrobeny kroky Bushovy administrativy, které podle autora tragicky rozevřely propast mezi bohatými a chudými. Krugman analyzuje příčiny neblahého vývoje a navrhuje možná východiska („nový New Deal“) ze stávající krize, jež zahrnují větší důraz na sociální a zdravotní programy namísto národní obrany.

Vydavateľstvo Vyšehrad, 2011, 264 strán



Niall Ferguson: Vzostup peňazí

Kniha Vzestup peněz vyšla tento rok česky v nakladatelství Argo, přeložil ji Eduard Geissler. Nedávno vyšla i na Slovensku pod názvem Vzostup peňazí, kde se o překlad postaral Juraj Šebesta. Mnozí i renomovaní ekonomové se Fergusonovi v době konjunktury posmívali a nebrali ho příliš vážně. Jako historik však prokázal, že umí nejen popisovat minulost, ale na základě již známých jevů a interakcí předvídat budoucnost. Jednoduše, historia - magistra vitae est (historie je učitelkou života). Fergusonová kniha Vzestup peněz mapuje finanční dějiny západní civilizace. Od prvních italských bank na sklonku středověku přes vznik prvních trhů s obligacemi v Amsterdamu a Londýně a založení prvních akciových společností. Dále vzpomíná i vzestup rodiny Rothschildů a krach trhu s obligacemi po první světové válce po pád hypotečního trhu v USA a následnou finanční krizi v 21. století.

Mimořádně erudovaně, zajímavě a dynamicky vysvětluje vznik prvních bublin na trhu, příčiny hospodářských krizí, důvody, nebo proč vlády v 20. století všestranně přesvědčovaly domácnosti, aby stále více využívaly úvěrové produkty bank. Zároveň ukazuje, jak finanční vztahy ovlivňovaly chod dějin: napoleonovské války či americkou občanskou válku. Podle Fergusona za současnou krizi zčásti mohou samolibí výkonní ředitelé na Wall Streetu, kterým chyběly zkušenosti s krizí před rokem 1983. Ferguson si v knize klade dvě základní otázky: Jakým způsobem moc peněz změnila mentální chování moderních lidí 19. a 20. století a jak ekonomika ve svém důsledku zvítězila nad politikou klasického 19. věku? Jeho odpovědi, někdy provokativní, ve svém důsledku osvětlují nejen vzestup moci peněz v moderních dějinách, ale také příčiny finanční krize, do níž se svět dostal v roce 2009.

Slovenské vydanie vydavateľstvo Kalligram, 2011, 492 strán


Slavoj Žižek - Mao: O praxi a rozporu

Výbor z textů čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga uspořádal slovinský filozof Slavoj Žižek. Jedná se o statě, které Mao napsal do doby, než se v Číně na jeho podnět rozběhla Kulturní revoluce. Texty, věnované existenci rozporů ve všech věcech nebo texty výlučně politické, dokládají dvojí parametr Maova uvažování - na jedné straně je to filozofická analýza, inspirovaná čínskou duchovní tradicí, na druhé pak sklon k pouhému opakování banálních pravd. Výbor doprovází rozsáhlá předmluva Slavoje Žižka. Interpretací některých pasáží Maových textů Žižek mimo jiné usiluje dokázat, že když Mao odmítl negaci negace jako jeden z principů dialektiky a rozpoutal Kulturní revoluci, významně tak napomohl pozdější restauraci kapitalismu v Číně.

Vydavateľstvo Grimmus, 2011, 200 strán







Naomi Kleinová: Šoková doktrína. Vzestup kalamitního kapitalismu

Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans... těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá „kalamitním kapitalismem“. Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Zkrátka přicházejí obvyklé demokratické mechanismy, protože v krizové situaci je přece třeba sáhnout k mimořádným, rychlejším prostředkům. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga (2005) dokládá autorka tyto alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky řečených událostí i vlastních výzkumů. Kniha poprvé vyšla v roce 2007, a dnes, kdy celý svět debatuje o ekonomických problémech, ještě získává na aktuálnosti.

Nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo, 2010, 546 strán


Josef Šmajs: Potřebujeme filosofii přežití? Úvahy o přírodě, kultuře, ekonomice, práci, poznání a popularizaci vědy

V rozšířeném a přepracovaném textu předkládá autor evolučně ontologickou charakteristiku mnoha aspektů současného světa. Ústředním tématem knihy zůstává existenciální konflikt kultury s přírodou, ale jeho analýza je prohloubena o reflexi skrytého duchovního základu kultury a konkretizována úvahami o vztahu ekonomiky a přírody a o historickém obsahu lidské práce.

Autor čtenáři nabízí nový pohled na problém transformace dnešní protipřírodní kultury na kulturu slučitelnou s člověkem i se Zemí, kulturu dlouhodobě možnou, ukazuje na potřebu filosofie přežití, na nutnost přestavby obsahu vzdělání i nového způsobu popularizace vědy a filosofie.

Vydavateľstvo Doplněk,2011., 152 strán









Milan Znoj, Jan Bíba a kol.: Machiavelli mezi republikanismem a demokracií

Machiavelli pravda nemá dobrou pověst. Bývá považován za učitele zla, za cynika, který neusiloval o nic menšího než o zničení západní kultury. Spíše bychom ale měli mluvit o machiavelovském paradoxu. Pro jedny byl nepřítelem svobody číslo jedna, předchůdcem totalitarismů 20. století, a to jak fašismu, tak komunismu, avšak pro druhé byl naopak republikánem zcela oddaným myšlence svobody. Někteří v něm zase vidí otce liberálního pluralismu, jiní socialistu nebo radikálního demokrata. Pro jedny byl vzorným patriotem, pro další italským nacionalistou a pro jiné člověkem kosmopolitního ražení. To není babylónské změtení jazyků, ale obrazy Machiavelliho v západním politickém myšlení. Nyní se Machiavelli vrací do politické teorie v dalším ze svých převleků.

Kniha Machiavelli mezi republikanismem a demokracií je inspirována současnou polemikou o povaze moderní liberální demokracie, která je v angloamerickém prostředí již delší dobu vedena pod hlavičkou republikanismu, ale v domácím prostředí je téměř neznámá. Chceme českou diskusi oživit z těchto zdrojů. Republikanismus a demokracie zde představují ideovou výzvu liberalismu, a to je vhodná látka k přemýšlení. K překvapení mnohých je Machiavelli hrdinou těchto úvah.

Vydavateľstvo ČAV Filosofia, 2011, 456 strán


Peter Juza: Z dejín ruskej diplomacie (vybrané osobnosti)

Počas vlády Petra I. sa realitou stávajú okolnosti priaznivo vplývajúce na vývoj Ruska. Posilnila sa absolutistická moc panovníka a súčasne sa oslabilo postavenie Švédska a Turecka. V hospodárskej sfére sa zaznamenalo, tak ako aj dnes, bezkoncepčné využívanie energetických prírodných zdrojov za Uralom. Proces vrcholiaci za vlády Petra I. sa však začal vznikom prvého centralizovaného ruského štátu koncom 15. storočia, keď sa podarilo pripojiť k Moskve Novgorod (1478) a Tverské kniežactvo (1485). Vymanenie z mongolsko-tatárskeho jarma (1480) a dve spomenuté udalosti znamenali vznik ruskej štátnej nezávislosti a umožnili Rusku vstúpiť do svetových dejín. Ruská ríša vznikala v pestrom a protirečivom regióne, čo sa zakódovalo do jej podstaty a historicky muselo Rusko viesť súboj s problémami, ktoré mali hlavne charakter prírodný, geografický a historicko-politický.

Najnovšia práca Petra Juzu mapuje niektoré historicko-diplomatické fakty prostredníctvom konkrétnych osobností (pričom jedna z nich sa narodila na území dnešného Slovenska).

Peter Juza: Z dejín ruskej diplomacie (vybrané osobnosti), PeIn Malacky, 2011

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Anonymný
#1
(neuvedené)
28. december 2011, 13:21
http://dolezite.sk/Cely_zaznam_ITP_GORILA_142.html#ixzz1hpaBpVDL

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984