Knihy, ktoré by vás mohli zaujímať

Opäť nám na „redakčnom stole“ pribudlo niekoľko publikácií, ktoré by mohli čitateľov Slova zaujímať. Niektorým z nich sme sa už na stránke Slova venovali, anotáciu jednej z určitého dôvodu opakujeme, iné ešte len chystáme predstaviť. Tak ako aj pri minulej várke si myslím, že ich priblíženie cez vydavateľské anotácie nemôže byť na škodu.
Počet zobrazení: 1605
uvodne foto.jpg

Ivan Haluška: Budúcnosť globálnej ekonomiky. Teória a prax humanistickej ekonomiky

Toto dielo predstavuje vo svetovom meradle originálny a principiálne nový, prelomový prístup ku globálnej ekonomickej teórii, ale najmä k ekonomickej praxi. Toto dielo v sebe subsumuje autorovu vedeckú a praktickú činnosť za posledné desaťročia, ktoré našli svoje vyjadrenie v desiatkach štúdií, projektov a expertíznych prác v takmer dvadsiatich knižných publikáciách a takmer poldruhastovke vedeckých článkov a v celom rade publicistických a novinárskych vystúpení.

Vydavateľstvo IRIS, 2011, 437 strán


*Anotáciu knihy Budúcnosť globálnej ekonomiky sme uverejnili už v minulom prehľade z 20. októbra 2011. Na knihu upozorňujeme záujemcov znovu, pretože sme sľúbili, že budeme informovať o jej prezentácii. Tá bude 23. novembra 2011, bližšie informácie nájdete tu:*






Oskar Krejčí: Lidská práva

Problematika lidských práv patří v posledních desetiletích k nejčastěji zmiňovaným jak v propagandě, tak i v teorii politiky a zůstává středem pozornosti mnoha jednotlivců i organizací. Vlastní idea lidských práv v sobě skrývá silné představy spravedlnosti.

Nejnovější kniha profesora Oskara Krejčího, která formátem připomíná předcházející publikaci téhož autora s názvem Válka, reaguje na pokles významu tématiky lidských práv v politice. Přestože lze hovořit o globální shodě, pokud jde o uznání významu těchto práv, spory se neustále vedou jak kolem otázky jejich původu, vztahu politických a sociálních práv či kolem jejich tzv. evropské podstaty. Významné neshody jsou také mezi zastánci univerzálního pojetí lidských práv a obhájci názoru, že existují kulturní rozdíly v pojetí lidských práv. Kniha Lidská práva přináší nové pohledy na tyto problémy, a to včetně originální vize povahy lidských práv i periodizace vývoje ideje lidských práv.

Kniha je výrazným příspěvkem do diskuse o lidských právech. Autor zdůrazňuje, že lidská práva jsou především projektem nové, spravedlivější globální civilizace, jsou programem a strategií, opírající se o humanistickou filosofii.

Obsah knihy: Úvod, Hledání práva, Globalizace a lidská práva, Nesplněný sen, Konkretizace práva, Svoboda a sociální práva, Vlastnictví a revoluce, Pramen a hranice práva, Reálná utopie, Chronologie hlavních dokumentů.

Professional Publishing, Praha 2011, 175 stran. 

* Oskar Krejčí bude – nielen – o knihe Ľudské práva hovoriť na Klube Nového slova 24. novembra 2011. Bližšie informácie nájdete tu:*


Marián Hronský: Trianon - Vznik hraníc Slovenska a problémy jeho bezpečnosti (1918 - 1920)

Martinus
Rok 1918 je najvýznamnejším historickým medzníkom slovenských dejín 20. storočia a obdobie 1918 –1920 patrí nielen k prelomovým, ale aj k veľmi dramatickým periódam. V tom čase prebiehal zložitý a ťažký zápas, do ktorého sa premietali diplomatické, vojenské, vnútropolitické a zahranično-politické vzťahy. Išlo vtedy najmä o vymedzenie teritoriálneho status quo nového česko-slovenského štátu a jeho zafixovanie do versaillského systému mierových zmlúv.

Utváranie hraníc Slovenska po prvej svetovej vojne patrí ku kľúčovým témam slovenskej historiografie. Nešlo pritom len o vytýčenie hraníc nového štátu, veď proces ich utvárania bol spätý s vymanením sa slovenského národa spod maďarskej supremácie, vznikom Československa a vymedzením územia Slovenska a napokon aj jeho vstupom  na medzinárodnú scénu. Komplexné spracovanie témy.

Vydavateľstvo VEDA, Bratislava 2011, 685 strán


Étienne de La Boétie: Rozprava o dobrovolném otroctví

Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží? Proč poslouchají a podporují zlou vládu, která ve společnosti vždy tvoří pouze mizivou menšinu? Proč si sami vytváří své vlastní tyrany? Proč si volí své neštěstí?

Jak je možné, že lidé bojují za své zotročení jako za svou spásu?

A jak se mohou (tedy jak se my můžeme) vymanit z okovů oné masochistické slasti, z okovů, které nás dnes možná svírají ještě pevněji než v době vzniku La Boétieho Rozpravy o dobrovolném otroctví?

Výjimečně prozíravý, ba prorocký text napsaný před téměř pěti sty lety, který dosud nebyl přeložen do češtiny, přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Její autor, jenž je nejvíce znám jako blízký přítel proslulého francouzského esejisty Michela de Montaigne, jako první myslitel v dějinách evropského myšlení obraci naruby tradiční představu o vztahu mezi vládcem a ovládaným, mezi pánem a rabem. Nezaměřuje se totiž na analýzu moci, mocenského aparátu, nýbrž vychází z vůle pokořeného, z jeho chtění: ovládaný není pasivní obětí v rukou despotického tyrana, nýbrž sám chce být ovládán.

Rozprava o dobrovolném otroctví vznikla roku 1549 a v tištěné formě vyšla poprvé v roce 1576.

Vydavatelství Rybka Publishers, Praha 2011, 104 strán


Tony Judt: Zle se vede zemi. Pojednaní o naší současné nespokojenosti

Předmluva k českému vydání Jiří Pehe

Vstoupili jsme do věku nejistoty – hospodářské, sociální a politické. Krize, která propukla v roce 2008, nám připomněla, že neregulovaný kapitalismus je svým největším nepřítelem. Je nevyhnutelné, že se dříve či později stane obětí svých vlastních excesů a bude znovu žádat stát o pomoc. Pokud se ale jen otřepeme a budeme pokračovat stejně jako doposud, můžeme v příštích letech očekávat mohutnější otřesy...

Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. Pokud ale máme za to, že víme, co je špatně, musíme na základě tohoto pochopeni také jednat. Filosofové, jak zní známý postřeh, zatím svět jen různě vykládali. Jde však o to jej změnit.

Tato slovy vystihují podstatu knihy, v níž britský historik, politolog a intelektuál Tony Judt analyzuje krizi, kterou dnes procházejí západní společnosti a která ohrožuje samotné základy demokratického systému.
Z našeho světa se vytratil hlavní tmel sociální soudržnosti: důvěra v systém, pocit sounáležitosti a vědomí společného zájmu. Demontáž státu, bezuzdný materialismus, privatizace a vyprazdňování veřejného prostoru, prohlubující se nerovnosti, ztráta vědomí společného smyslu - to jsou symptomy, projevy vážné poruchy, která narušuje a podemílá sociální soudržnost.

Akcelerátorem tohoto nebezpečného trendu trvajícího zhruba třicet let, byl rok 1989, jenž otevřel dveře globální neoliberální ideologii neviditelné ruky trhu. Byl-li tento rok vítězstvím, byl zároveň začátkem prohry. Potenciál roku 1989, který byl jedinečnou šancí na změnu v mezinárodních vztazích i chápání kapitalismu, byl promarněn. „Úrodu let 1989-2009 spásly kobylky“.

Tony Judt není ovšem pouhým moralistou, který pranýřuje dominantní ideologii, zároveň totiž vysvětluje a jako historik dokládá, že pokud západní společnosti zažívaly po několik desetiletí v poválečné éře relativní rozkvět a prosperitu, bylo tomu tak právě díky širokému konsensu a sdílené důvěře v sociální stát, díky vědomí společného zájmu, díky hodnotám jako společenská solidarita, sounáležitost, nikoli navzdory těmto důležitým formám sociálního kapitálu, který držel západní společnosti po většinu druhé poloviny 20. století „pohromadě“.

Bezbřehý, neregulovaný kapitalismus, tolik opěvovaný neoliberalismem, není tudíž pouze eticky problematický, tento systém je navíc neefektivní. Dnes tolik zatracovaný sociální stát byl právě předpokladem rozvoje poválečné Evropy. Judt připomíná vývojové etapy sociálních a ekonomických teorií dvacátého století, analyzuje ideový souboj J. M. Keynese a jeho odpůrců (především Friedricha Hayeka), a zasazuje tak svůj výklad do širších historických souvislostí.

Judtova kniha ovšem není pouhou analýzou neutěšeného stavu, je zároveň výzvou k hledání odpovědí a k jednání. Obrací se především na levicové liberály: nastal čas, kdy se sociální demokracie musí vymanit z defenzivy, do níž se dostala v posledních letech, aby nově uchopila a formulovala kreativní odpovědi na současné výzvy. Tony Judt na toto téma přednesl v říjnu roku 2009 na Newyorské univerzitě zásadní přednášku pod názvem „Co je živoucí a co odumřelo v současné sociální demokracii.“

Britský historik TONY JUDT (1948-2010) absolvoval studia na univerzitách v Cambridge a v Paříži. Přednášel v Cambridge, Oxfordu a Berkeley. Byl profesorem na Newyorské univerzitě a zakladatelem Remarque Institute. K jeho původním zájmům patřily dějiny poválečné Francie, po roce 1989 se zaměřil na změny ve východní Evropě. Byl kmenovým autorem New York Review of Books. Je autorem desítek článků a patnácti knih. Mezi jeho nejznámější díla patří kniha Poválečná Evropa.

Česká republika mu byla velmi blízká, kromě řady jiných jazyků uměl i česky. Zemřel 6. srpna 2010 v New Yorku na následky amyotrofní laterální sklerózy, známé také jako Lou Gehrighova nemoc.

„Judtova kniha je dílem, které je – nejenom tím, co říká, ale především tím, jak to říká – pravděpodob-ně nejdůležitějším traktátem na téma role levice od dob Frankfurtské školy..." (Jiří Pehe)

Rybka Publishers, Praha 2011, 192 strán

Recenzia lidovky tu:

Recenze: "Závěť Brita, který umí česky" (Zdeněk Suda, lidovky): zde

Úvodné foto: Emil Polák

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984