Běž domů, Ivane!

… vyzmizíkovat z našeho prostředí všechno, připomínající nedávnou minulost
Počet zobrazení: 3266

Stalo se 2.listopadu 1952. V ten den byla ve Znojmě na kruhovitém Mariánském náměstí vztyčena socha na válcovitém piedestalu, dílo tehdy jednatřicetiletého ak. soch. Konráda Babraje (1921 – 1991). V místě, kde došlo při osvobození města 8.května 1945 k prvnímu setkání představitelů Znojma s Rudou armádou. Pomník byl postaven o sedm let později svépomocí a z dobrovolných více než deseti miliónových příspěvků znojemských obyvatel. Nazván byl pomníkem Vítězství. Zaevidován byl jako Pomník vděčnosti Rudé armádě. Za osvobození.

V lidové mluvě se mu dostalo pojmenování „Ivan“.

znojmo_2_orez.jpg

V naší zemi, která se vyznamenala ve své dlouhé historii samostatnou, nikoliv nikterak výjimečnou, kapitolou slavného odhalování pomníků, jakož i jejich hlučným bouráním ve vánicích dějin. Do svého letopisu si ji napsal i tento znojemský pomník.

Nemohl se vyhnout dramatu „bratrské internacionální pomoci“, spojeného s 21.srpnem 1968, nemohl se vyhnout „zvonění sametových klíčů“ po 17. listopadu 1989.

Doplněn čtyřmi vlajkovými stožáry vítězných mocností antifašistické koalice, jehož součástí byla i Československá republika.

Jako kulovým bleskem byl zasažen znojemský památník vojáka s bubínkovým samopalem (nikoliv, jak napsal briskně Znojemský Deník – vojáka s kulometem v ruce). Stalo se v důsledku 24.února 2022. Tedy okamžikem zahájení ruské „speciální operace na území Ukrajiny“. Tedy dnem ruského agresivního napadení sousední země. Nevyhlášeným zahájením války; otevřením valu pro masovou emigraci Ukrajinců do Evropy.

Iniciátoři odporu za přítomnosti asi 300 znojemských občanů zahalili památník do plachet v ukrajinských národních barvách, zorganizovali diskuse v regionálním tisku, zda pomník ponechat nebo jej odstranit či přemístit. A čím jej nahradit.

Kdysi, vcelku nedávno, jsem se po desetiletí spolupodílel na cestách výtvarných umělců z České republiky z Prahy do Znojma. Častokrát si při vjezdu do krásného jihomoravského města na Dyji bral slovo ak. soch. Miroslav Pangrác (1924 – 2012), jeden z nejlepších českých sochařů portrétistů. Nešetřil slovy umělecké chvály nad znojemským pomníkem Rudoarmějce. Považoval tuto skulpturu za jednu z nejlepších v Evropě. Sám obohatil svou tvorbou hrob autora české národní hymny Františka Škroupa v holandském Nardenu. Stejně jako se pravidelně dostával ke slovu vynikající fotograf Pavel Vácha (1940 – 2022). Do popředí vyložil nikoliv umělecké – ale politické hledisko. Tedy potřebu vyzmizíkovat z našeho prostředí všechno, připomínající nedávnou minulost. Tedy i rok 1945 a jeho sepětí s rolí SSSR ve vítězství nad německým fašismem.

Ve stručnosti vyjádřeno: „Běž domů, Ivane! Čeká Tě Nataša!“

Na parkovišti u supermarketu Kaufland ve Znojmě debatuji s Ukrajinci, kteří berou zpátečku na válečnou Ukrajinu a odvážejí si domů zakoupené ojeté mercedesy. Bavíme se o hrůzné situaci. Řeč padla i na pomníky Leninů a válečných monumentů z doby po roce 1945 se prý již zbavili! Roztavili je na pomníky Tarase Ševčenka a na pomníky Stěpana Bandery.

Tam jsme pochmurnou debatu, hlavně o tom, co bude, ukončili.

znojmo_1_670.jpg

Jelikož moje jednodenní cesta z Prahy do Znojma a zpět měla jiné poslání, využíval jsem ji k pohledu na všechno kolem sebe. Doprovázel jsem jako řidič svou ženu na jejím setkání s bývalými absolventy znojemské Obchodní akademie. Právě toto místo jejich setkání leželo přímo naproti diskutovanému pomníku Ivana! Jako vášnivý fotograf jsem jej fotografoval...

Až do chvíle, kde se vzal, tu se vzal, stál nade mnou rozhořčený fanatik, aby mně hrubě a hlasitě napomenul!

Proč si dovoluji tuhle zrůdnost – toho odporného Rusáka z bronzu vůbec fotografovat!

Neoplývám příliš jásavým smyslem pro humor – ale v tu chvíli mně nenapadlo nic lepšího než se moravsky ohradit:

„Tož - Jožine, běž domů, čeká  ťa  Maryša!“

Zmizel jako pára nad hrncem!

Foto: Autor

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984