Reklama

Všelidový prezident

Počet zobrazení: 1936

vlajka_president_Czech_Republic.svg_.pngBizarní okolnosti dosavadního vývoje obohatily už tak přebohatou pokladnici českých (politických) anekdot. Bleskem rozšířená zpráva „Rádia Jerevan“ praví, že konají-li Češi prezidentské volby, kandiduje Čech, žid, Rakušan, Japonec a Avatar.


Češi, Moravané a Slezané se rozhodli jít cestou, kterou postupuje Ruská federace, Spojené státy či 12 jiných zemí EU. Včetně bratrského Slovenska nebo sousedního Rakouska. (Nejspíš) zkraje příštího roku si desetimilionový národ zvolí přímým výběrem svého prezidenta. Převezme tak pravomoc dvoukomorového parlamentu, jenž „prvního mezi rovnými“ vybíral na společném zasedání.

Všelidová volba stála léta letoucí ve volebních programech řady stran. Někdy v kombinaci s přímou volbou starostů či dalších veřejně důležitých osob. Snad stokrát se záležitost přetřásala v parlamentu, ale léta se nakonec dávalo ve známost, že návrh by prý musel zákonitě přinést posílení ústavní úlohy hlavy státu. Případně jaksi vůbec vadila „nesystémovost“ návrhů. Přeloženo z češtiny do češtiny vítězil chabě skrývaný záměr uchovat významnou pravomoc zákonodárným sborům.

Až poměrně nedávno se podařilo zlomit „kletbu“ nad všelidovou volbou, což majorita občanů přivítala. Existují však obavy, že celá koncepce je problematicky postavená, protože horkou jehlou šitá. Navíc podmalovaná populismem, co prýští z úmyslu odklonit pozornost od vážných problémů státu k hledání „Tatíčka“ na výšinách Hradu.

Uchazeči o pětiletý „byt a stravu“ ve starobylém sídle českých knížat, králů a prezidentů dostali jasné pokyny. Chcete-li projít kontrolním sítem Ministerstva vnitra, obstarejte si buď 20 poslaneckých nebo 10 senátorských podpisů či autogramy nejméně 50 000 kmánů. Jedenáct pretendentů něco z toho dokázalo. Přinejmenším to všichni říkali.

Za sebou tím nechali neúspěšné kolegy: jednu známou právničku, která se touží zviditelňovat při každé příležitosti, též jednoho bývalého šéfa tajné služby, jednu vědmu, jednoho toaletáře, jednoho známého komika a další zájemce.

Bizarní okolnosti dosavadního vývoje obohatily už tak přebohatou pokladnici českých (politických) anekdot. Bleskem rozšířená zpráva „Rádia Jerevan“ praví, že konají-li Češi prezidentské volby, kandiduje Čech, žid, Rakušan, Japonec a Avatar. – Čechem jako poleno by mohl být expremiér Miloš Zeman a židem jeden z jeho následovníků, úřednický předseda vlády Jan Fischer. Rakušanem zas (ač občanství má vlastně švýcarské) stávající ministr zahraničí Schwarzenberg, obyvatelem Země vycházejícího slunce jistý Tomio Okamura (napůl Moravan, napůl Japonec s kořeny rovněž v Koreji). A nakonec Avatarem velmi svérázný zjev – Vladimír Franz.

U něj se na moment zastavím. Dva minulé prezidentské souboje byly „souboji profesorů“. Jediným univerzitním profesorem je tentokrát onen na celém těle zelenomodře potetovaný muž, proto „Avatar“. Jinak doktor práv, výtvarník a pedagog scénické hudby.

Zajímavým faktem je i to, že jeho počet podpisů mu účast v prvním kole prezidentského klání zajišťuje s přehledem. Česká naštvanost a smysl pro recesi opět slaví triumf!
Kdo ale vyhraje utkání o prezidentské křeslo, pravděpodobně vyplyne ze střetnutí Fischera se Zemanem. U spoluobčanů oblíbených zejména proto, neboť první byl nevýrazným kariérním úředníkem, který nic moc nezkazil, kdežto Zemanovi bylo hodně zapomenuto za léta údajného politického důchodu. Navíc má smysl pro humor.
Jak vidno, je nač se těšit. K brněnskému Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) doputovaly stížnosti tří kandidátů, kteří vyřazením osob víckrát podepsaných, špatně uvedených, fiktivních, nesvéprávných a cizinců spadly pod zákonou limitu.

Nejspíš není náhodou, že jeden z nich vítězoslavně oznámil stvrzení své podpory jako 1. a druhý že fakticky uplácel taxou dvacet korun českých za sehnanou duši. Spolem se opírají o zjevně neprofesionální postup MV ČR, leč přitom jenom třetí z nich, Jana Bobošíková, má reálnou šanci zůstat správným výpočtem chyb ve hře.

Inkriminované námitky zatím příliš nevadí, záležitost se vyřeší v rámci týdnů zbývajících do otevření volebních místností. Horší případ by nastal s podáním k Ústavnímu soudu, co žádnou lhůtu k jednání nemá. Od NSS je sice vzdálen sotva sto metrů, ale volby by mohl posunout o měsíce. „Rozdělit“ tak křeslo prezidenta mezi premiéra a předsedy obou komor parlamentu. K nepěknému provizóriu.

 

 

Priemer: 3 (2 hlasy)
     
Reklama
Reklama
Top Mobilné telefóny

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama