... Uhl, Šimsa, Vaculík

Status na FB, 26. 5. 2015
Počet zobrazení: 4182

Napísal mi Petr Uhl: „Prošel jsem přes slova „Česká republika“, „ČR“ a dokonce „Česko“ seznam osob, které se připojily k iniciativě Sjednoceni za mír a některá jména mě potěšila, nejvíce asi Martin Šimsa (filozof ze známé českobratrské rodiny. Jeho otec je Jan Šimsa a děd byl Jaroslav Šimsa, umučený v Dachau), který byl už před rokem 1989 pilný aktivista Charty 77.“

Včera večer som si opäť čítala v Českom snáři Ludvíka Vaculíka. Napríklad toto: „Večer k nám přišel Jan Šimsa. Měl s sebou chlapce, dost malého, ten na svém vzácném tatínkovi měl celý večer oči a já jsem žasl, že vydržel sedět a napjatě nás poslouchal od sedmi hodin do pulnoci.“ A o čom sa bavili? „... Mluvil o fejetonu, ktorý jsem o něm napsal... Píšu tam, že i my máme - jako náš bratr na Špilberku Jan - hledat prví vinu u sebe, a ne vždycky u těch, kdož nás utiskují či vypuzují ze země. Nečekejme, že naše úsilí musí dojít odměny, čili zvítězit nebo aspoň vejít do dějin jako oběť...“

A potom ďalej myšlienka, ktorá ma už celé roky sprevádza (inšpiruje?): „Bojujíce, musíme aspoň někteří vědět, že nemužeme zvítězit, BA NENÍ SI ANI CO PŘÁT, abychom zvítězilii. Poražené zlo mimo nás ujalo by se ihned uvnitř nás a prorustalo námi. ... Co prožíváme, je šťastná fáze našeho boje. Mlhavé společenské vědomí o potřebe socializmu („lepšího světa“) se konečne rozestoupilo v rozlišené vrstvy nižšího a vyššího poznání... Zlí lidé, o ktorých Jaroslav Šimsa píše z koncentráku, byli poraženi? Lze je porazit? Když ne, jak promyslet svět s nimi?“

To sú stále výzvy (pre mňa) na premýšľanie.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984