Reklama
Reklama

Stručně z historie „našich“ prezidentských voleb

Počet zobrazení: 2802
Československo, protektorát Čechy a Morava, ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR… (do přímých voleb prezidenta, které jsou dostupné na webu www.volby.cz).

Dotazník pro Václava Pecku / prezidentské volby 2018
Zdroj: KOLEKTIF

Za stoletou existenci našeho státu ale proběhlo více prezidentských voleb a jen stručný pohled na ně není až tak „veselé“ čtení.

  • V průběhu celého období 100 leté existence státu se střídaly jak způsoby hlasování (tajná volba, aklamace…) tak i metoda volby – nepřímá volba a nyní v létech 2013, resp. 2018 i přímá volba

Někteří prezidenti nebyli zvoleni tak přesvědčivě, jak si dnes možná namlouváme.

  • T.G.Masaryk ve své druhé volbě + 37 hlasů, ve třetí své volbě dokonce jen rozdílem 13 hlasů… .
  • Václav Havel ve své druhé volbě (1990) o 60 hlasů, ale při třetí své volbě ve FS ČSFR (1992) už nebyl zvolen, přičemž potřebný počet hlasů nedostal ani v I. ani ve II. kole prezidentské volby… .
  • V samostatné České republice po roce 1993 byly tyto výsledky dokonce ještě těsnější.
  • V roce 1998 byl na společném zasedání V. Havel zvolen v Poslanecké sněmovně jen o jediný hlas (M. Sládek byl v době volby ve vazbě…).
  • Podobně těsné (a kritizované…) byly i volby Václava Klause. Konec konců ani on nebyl celkem (při započtení všech svých hlasovacích kol…) celkem 8 x zvolen.

Několik prezidentů nedokončilo své funkční období.

  • Důvody byly velmi rozličné: E. Beneš – 2 x: (II. světová válka, demise po neschválení květnové Ústavy 1948), E. Hácha (zatčení po skončení války), A. Novotný (demise po Pražském jaru 1968), L. Svoboda – poněkud vynucená demise (schválení nové Ústavy). Do tohoto výčtu patří bezesporu i Gustav Husák nebo Václav Havel…
  • ČSFR byla dokonce od června 1992 po nezvolení Václava Havla šest měsíců bez prezidenta a funkci vykonával premiér federální vlády Jan Stránský.
  • O přímé volbě prezidenta občany rozhodl – jako „určitý mezník“ – především poměrně nedůstojný průběh prezidentské volby v roce 2008.
  • Je ale skutečností, že kritika a veškerá nespokojenost po volbách (i s velmi trapnou atmosférou vlastního průběhu voleb /1992, 1998 nebo 2008…/) velice rychle ve společnosti – ale  i u „sedmé velmoci“ – vyprchala.
  • Pozoruhodnou okolností je, že volby byly vyhlašovány a uskutečňovány velmi operativně v krátkém časovém sledu, netýká se to jen voleb komunistických prezidentů, ale například i změny Masaryk-Beneš (pouhé 4 dny od abdikace nové prezidentské volby)…

Přímá volba, již v po volbě Zeman-Schwarzenberg (2013), stejně jako nyní Zeman-Drahoš (2018), rozděluje společnost.

  • Jednak se ukazuje, že v zastupitelské parlamentní demokracii jde o poněkud „cizorodý“ prvek.
  • Občan-volič si nese hořkost neúspěchu svého kandidáta sám v sobě. Jedinou možností „určitého vlastního očistce“ je obviňovat ty, kteří volili jinak.

Odpovědnost médií je v tomto směru nezastupitelná…

  • Na škodu není podrobnější, i když velice stručný, pohled na prezidentské volby naší historie.
  • Lze respektovat výrok: „Kdo dobře zná svoji historii, je lépe připraven na budoucnost (Stanisław Lem)

Stručné poznámky – chronologie voleb prezidenta:

14.11.1918 – Tomáš Garrigue Masaryk
Nebyla to volba podle Ústavy, která ještě neexistovala. Prezident byl volen v nepřítomnosti, aklamací, všemi hlasy RNS (Revolučního národního shromáždění). T.G.Masaryk byl v době volby v USA a přijel do republiky vlakem přes Dolní Dvořiště o měsíc později…

27.05.1920 – Tomáš Garrigue Masaryk
Volba ze 4 kandidátů. Nejznámější z nich…profesor německé pražské Univerzity August Naegele získal 61 hlasů, jeden ze zakladatelů KSČ Alois Muna obdržel 4 hlasy, maďarský komunista Antonín Janoušek jen 2 hlasy…(prázdných lístků bylo 60). Tajné hlasování – kvorum 423. Nakonec z 411 hlasujících Masaryk získal 284 hlasů, tedy o 37 více než bylo potřebné.

27.05.1927 – Tomáš Garrigue Masaryk
T.G.Masaryk měl jednoho protikandidáta. Václav Šturc (KSČ) získal nakonec 54 hlasů. Tajné hlasování – kvorum 434. Masaryk získal 274 hlasů, tj. jen  + 13 hlasů více, než bylo potřebné k 3/5 většině. (Prázdných lístků bylo 104, neplatné hlasy jen 2). Masaryk tehdy před volbou ohlásil, že případného II. kola se již nezúčastní, nakonec obdržel i hlasy německé sociální demokracie (26 hlasů) a byl zvolen v prvním kole

24.05.1934 – Tomáš Garrigue Masaryk
T.G.Masaryk + 1 protikandidát Klement Gottwald (KSČ) – získal 38 hlasů. Tajné hlasování – odevzdaných lístků bylo 418  (53 prázdných lístků…). Masaryk získal 324 hlasů – byl zvolen. O rok později –14.prosince 1935 ze zdravotních důvodů abdikoval.

18.12.1935  - Edvard Beneš
Protikandidát prof.Bohumil Němec – rektor UK (Česká národní demokracie), ten ale v den volby odstoupil. Tajné hlasování – k volbám se dostavilo 440 poslanců ze 460…(prázdných lístků bylo 76…). E. Beneš  získal 324 hlasů, profesor Němec, přes ohlášené odstoupení získal 26 hlasů. Prezidentem byl zvolen E.Beneš (+ 76 hlasů). Ten ale dne 5. října 1938 abdikoval.

30.11.1938  – Emil Hácha
Jediný kandidát volby prezidenta v tak zvané pomnichovské „Česko - Slovenské republiky“.Tajné hlasování – odevzdáno 312 platných hlasů, ke zvolení třeba 182 hlasů (prázdných lístků bylo 39). E. Hácha obdržel 272 hlasů – tj. o 90 více, než potřeboval ke zvolení.
15.března 1939 byl jmenován „státním prezidentem“ protektorátu Čechy a Morava.
13. května 1945 zatčen v Lánech a uvězněn

28.10.1945 -  Edvard Beneš
Jediný kandidát. Prozatímní národní shromáždění potvrdilo Beneše na své první schůzi (symbolicky svolané na 28. říjen) hlasy všech 296 poslanců jako prezidenta až do nové volby hlavy státu. Jednalo se „de facto“ o symbolické hlasování – ve funkci prezidenta byl potvrzen všemi 296 přítomnými poslanci.

19.06.1946 – Edvard Beneš
Byl jediným kandidátem. V Národním shromáždění byl zvolen všemi hlasy poslanců. Třípětinová většina tvořila 179 hlasů, bylo odevzdáno bylo 298 platných hlasech, všechny obdržel E. Beneš. Abdikoval 7. června 1948 (měsíc poté, co odmítl podepsat Ústavu 9. května).

14.06.1948 – Klement Gottwald
Jediný kandidát. Volba aklamací. Zvolen všemi hlasy poslanců v odevzdaných  296 platných hlasech. Zemřel  14. března 1953

21.03.1953  – Antonín Zápotocký
Také byl jediným kandidátem. Volba aklamací. Zvolen všemi odevzdanými  271 platnými hlasy. Zemřel 13.listopadu 1957

19.11.1957 – Antonín Novotný
Jediný kandidát. Volba aklamací. Zvolen všemi hlasy poslanců. Odevzdáno bylo celkem 353 platných hlasů.

12.11.1964 – Antonín Novotný
Jediný kandidát. Volba aklamací. Zvolen všemi hlasy poslanců v odevzdaných  353 platných hlasech. Odstoupil  /abdikoval/ 22. března 1968. Některé zdroje uvádějí datum 28.března…, kdy Národní shromáždění vzalo na vědomí jeho abdikační dopis jako demisi… 

30.03.1968 – Ludvík .Svoboda
Jediný kandidát. Volba tajnou volbou – první prezident KSČ volený tajnou volbou… Byl zvolen ziskem celkem 282 platných hlasů z 288 možných.

22.03.1973 – Ludvík Svoboda
Jediný kandidát. Tajná volba. Zúčastnilo se 341 poslanců. L. Svoboda získal v tajné volně všech 341 platných hlasů…
Funkce zbaven na základě novely Ústavy v roce 1975 /“de facto“ až na schůzi NS 28.5.1975/

29,05.1975 – Gustáv Husák
Jediný kandidát. Tajná volba. Zúčastnilo se 343 poslanců, G. Husák  získal všech 343 platných hlasů…

22.05.1980 – Gustáv Husák
Jediný kandidát. Tajná volba. Zúčastnilo se 343 poslanců, G. Husák získal po 5 létech znovu  všech 343 platných hlasů

22.05.1985 – Gustáv Husák
Jediný kandidát. Tajná volba. Zúčastnilo se 344 poslanců, získal všech 344 platných hlasů. Abdikoval v roce 10. prosince 1989 (bezprostředně poté, když jmenoval Mariána Čalfu premiérem…)

29.12.1989 – Václav Havel
Jediný kandidát. Volba (po prvé od r. 1968…) proběhla aklamací. Byl volen ještě jako prezident Československé socialistické republiky. Na začátku 21. společné schůze Sněmovny lidu a obou Sněmoven národů bylo přítomno 185 poslanců SL a 141 SN – tj. celkem 326 zákonodárců. Ve volbě aklamací hlasovalo 183 poslanců SL a 140 poslanců SN. 24 poslanců se nezúčastnilo schůze…, další 3 se nezúčastnili jen vlastního hlasování. Václav Havel získal všech 323 platných hlasů přítomných poslanců… 

05.07.1990 – Václav Havel
Jediný kandidát – volen byl již jako prezident ČSFR. Volba tajným hlasováním. Zúčastnilo se 285 poslanců obou Sněmoven (SL+SN). 3.schůze Federálního shromáždění, a tím také i volby prezidenta, se nezúčastnilo celkem 11 poslanců SL a 4 poslanci z obou Sněmoven národů. Ještě před tajnou volbou se počet poslanců nepatrně změnil… . Ve SL získal V. Havel 114 hlasů, 25 hlasů bylo proti. V obou SN získal 120 hlasů, proti bylo 25 hlasů (9 v české části, 16 v slovenské části). Václav Havel získal 234 platných hlasů, tj. o 50 víc než potřeboval…

03.07.1992 – Václav Havel nebyl zvolen. 
Byl jediným kandidátem. Volba tajným hlasováním.
I. kolo – zúčastnilo se 298 poslanců. Václav Havel obdržel ve SL 79 hlasů z celkových 149 hlasů a nebyl zvolen. V české části SN obdržel 47 hlasů z celkových 74 hlasů a zvolen byl. Ve slovenské části SN obdržel 22 hlasy z celkových 75 hlasů a zvolen nebyl. Celkem získal 148 platných hlasů – nebyl zvolen. Muselo proto proběhnout druhé kolo.
II. kolo – zúčastnilo se 298 poslanců, Václav Havel obdržel ve SL 80 hlasů z celkových 149 hlasů a byl zvolen. V české části SN obdržel 45 hlasů z celkových 74 hlasů a také byl zvolen. Ve slovenské části SN obdržel 18 hlasů z celkových 75 hlasů a zvolen nebyl. Celkem získal 143 platných hlasů – nebyl zvolen. 22.července 1992 pak Václav Havel rezignoval na funkci prezidenta.

16.07.1992 – Miroslav Sládek
Jediný kandidát. Volba tajným hlasováním.
I. kolo - zúčastnilo se 298 poslanců, získal 58 platných hlasů – nebyl zvolen.
II. kolo - zúčastnilo se 298 poslanců, M. Sládek získal opět 58 platných hlasů a nebyl zvolen.

30.07.1992 – Zdeněk Viktor Procházka, Zdeněk Pinta, Marie Kristková
Volba ze tří kandidátů tajným hlasováním.
I. kolo- Z.V.Procházka -7 hlasů, Z.Pinta - 9 hlasů, M.Kristková - 65 hlasů – nezvoleni.
II. kolo - Z.V.Procházka -5 hlasů, Z.Pinta -3 hlasy, M.Kristková -70 hlasů nezvoleni.

06.08.1992  - 4.volba prezidenta - Nebyl navržen žádný kandidát
Ohlášena 5.volba na 24.září 1992

30.07.1992 – Jiří Včelař Kotas
Navržen jen jeden kandidát. Volba tajným hlasováním
I. kolo - obdržel 40 hlasů a do II. kola odmítl nastoupit…

03.10.1992 6. volba prezidenta  – nebyl navržen žádný kandidát
Ohlášena 7.volba na 26. listopadu 1992

26.11.1992 7.volba prezidenta neproběhla
Nebyl navržen žádný kandidát. Svolané zasedání FS ČSFR ale odhlasovalo ústavní zákon o zániku federace…

26.01.1993 – Václav Havel – Volba prezidenta České republiky
Schválena tajná volba ze tří kandidátů – Václav Havel, Marie Stiborová (Levý blok) a Miroslav Sládek(SPR-RSČ)
Přítomno 200 poslanců, odevzdáno bylo 194 lístků, 6 bylo neplatných.
Václav Havel – 109 hlasů, M. Stiborová – 49 hlasů, M.Sládek – 14 hlasů
Václav Havel byl zvolen s potřebnou většinou – o 12 hlasů.

20.01.1998 – Václav Havel
Poprvé byla volba provedena na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, celkem ze tří kandidátů – Václav Havel, Stanislav Fišer (KSČM), Miroslav Sládek (SPR-RSČ)
Schválena tajná volba. Kvorum 280 (nepřítomen v době volby byl poslanec SPR-RSČ Miroslav Sládek-ve vazbě…)
I. kolo  Václav Havel – 130 hlasů, S. Fischer – 31, M. Sládek – 23 hlasů
II. kolo  jen Václav Havel postoupil do II. kola – získal 146 hlasů a byl zvolen
V Poslanecké sněmovně o 1 hlas (99 ze 197) a v Senátu  výrazněji, získal 47 hlasů z 81 senátorů.

15.01.2003 – nikdo nebyl zvolen
Volba prezidenta České republiky ze 4 kandidátů Václav Klaus (ODS), Jaroslav Bureš (ČSSD), Miroslav Kříženecký (KSČM), Petr Pithart (KDU-ČSL). Schválena tajná volba
Hlasovací lístky odevzdalo 200 poslanců a 81 senátorů.
I. kolo – V. Klaus - 123 hlasů, J. Bureš - 46 hlasů, M. Kříženecký - 46 hlasů, P. Pithart - 55 hlasů (jen na okraj: neplatných hlasů bylo ve Sněmovně – 5, v Senátu - 6…).
II. kolo V. Klaus - 109 hlasů, P. Pithart - 89 hlasů.
III.kolo V. Klaus - 113 hlasů, P. Pithart - 84 hlasů.
(neplatných hlasů bylo ve Sněmovně  - 77, v Senátu - 6…) Nikdo nebyl zvolen.

24.01.2003 – nikdo nebyl zvolen
Volba prezidenta České republiky opět ze tří kandidátů – V. Klaus, J. Moserová (Čtyřkoalice),  M. Zeman (ČSSD). Hlasováním se rozhodlo o tajné volbě
Přítomno bylo všech 281 poslanců a senátorů
I. kolo – V. Klaus - 121 hlasů, J. Moserová – 68 hlasů, M. Zeman - 83 hlasů
Do II. kola postoupili V.Klaus (získal většinu ve Sněmovně - 89 hlasů) a J. Moserová - většina v Senátu (43)
II. kolo – V.Klaus - 118 hlasů, J. Moserová - 74 hlasů.
III. kolo  - V.Klaus - 127 hlasů, J. Moserová - 74 hlasů.
(POZN.: celkem nebylo odevzdáno 23 hlasovacích lístků, neplatných hlasů bylo navíc ve Sněmovně 56, neplatných hlasů v Senátu bylo 10…) Nikdo nebyl zvolen

28.03.2003 – Václav Klaus
Volba prezidenta ze dvou kandidátů – Václav Klaus (ODS), Jan Sokol (kandidát vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL). Volilo se tajným hlasováním.
Přítomno bylo  280 poslanců a senátorů (chyběl a omluven byl jeden z poslanců…Robert Kopecký)
I. kolo – V. Klaus - 147 hlasů, J. Sokol - 128   
Do II. kola postoupili V. Klaus (měl většinu ve Sněmovně - 115 hlasů) a J. Sokol - získal většinu v Senátu 47 hlasů…
II. kolo – V. Klaus - 139 hlasů, J. Sokol - 129 hlasů.
III. kolo – V. Klaus - 142 hlasů, J. Sokol – 124 hlasů.
(POZN.: ve Sněmovně odevzdalo neplatné hlasy 12 poslanců, v Senátu pak jen 2 neplatné hlasy…)
Ve třetím kole už je k vítězství zapotřebí jen nadpoloviční většina z celkového počtu přítomných (hlasujících) zákonodárců…
Zvolen Václav Klaus – 142 hlasů z 280 přítomných (získal o 2 hlasy nadpoloviční většinu)

08. - 09.02.2008  – nikdo nebyl zvolen
Volba ze dvou kandidátů – Václav Klaus (ODS), Jan Švejnar (kandidát ČSSD + SZ)
Schůze se zúčastnilo všech 281 poslanců a senátorů
Před vlastním hlasováním probíhala téměř 8 hodinová diskuse o způsobu hlasování, na němž se nebyli poslanci a senátoři schopni shodnout…(!)
Nakonec bylo rozhodnuto, aby volba prezidenta probíhala veřejně. Společná schůze byla po 21.00 hodině (po 11 hodinách jednání…) ukončena pouze s vyhlášením výsledků I. kola…  
II. kolo a III. kolo pokračovaly následující den.
I. kolo – Václav Klaus - 139 hlasů, Jan Švejnar - 138 hlasů.
Do II. kola postoupili V. Klaus, vítěz v Senátu - 47 hlasů a J. Švejnar, vítěz ve Sněmovně -106 hlasů…)
II. kolo  – Václav Klaus - 142 hlasů, Jan Švejnar - 135 hlasů.
Do III. kola postoupili V. Klaus (vítěz v Senátu - 48 hlasů) a J.Švejnar (vítěz ve Sněmovně -104 hlasů…)
III. kolo
Kvorum bylo sníženo o 3 hlasy:
senátor K. Barták (KDU/ČSL) se neúčastnil od druhého dne společné schůze a nevolil na protest proti veřejné volbě,
senátor J. Kalbáč (KDU-ČSL) protože se mu udělalo nevolno, na záchodě mu údajně vyhrožoval neznámý mladík…, 
poslanec ČSSD Evžen Snítilý zkolaboval a musel vyhledat lékařskou pomoc.
Václav Klaus - 139 hlasů, Jan Švejnar - 113 hlasů.
Nikdo nebyl zvolen.
Kromě tří výše uvedených zákonodárců ještě dalších 26 poslanců odevzdalo neplatné hlasy…, přítomní senátoři hlasovali všichni.

15.02.2008 – Václav Klaus
Volba prezidenta České republiky ze tří kandidátů: Václav Klaus (ODS) Jan Švejnar (ČSSD+SZ) a Jana Bobošíková (KSČM) – po svém kandidátském projevu, v následujícím krátkém prohlášení odstoupila z volby ještě před I. kolem. Potvrzeno veřejné hlasování (aklamací)
Hlasování se zúčastnilo 279 poslanců a senátorů .:
Kvorum bylo znovu sníženo 
senátor K. Barták (KDU/ČSL) opět demonstrativně na protest proti veřejné volbě se hlasování nezúčastnil…,
k volbám se nedostavila poslankyně Strany zelených Jana Zubová (v průběhu dne byla omluvena).
POZN.: poslanec Evžen Snítilý (ČSSD) prohlásil, že navzdory stanovisku klubu bude volit Václava Klause a byl okamžitě z klubu vyloučen…(a nařčen z korupce…)!
I. kolo
Václav Klaus - 141 hlasů, Jan Švejnar - 136 hlasů.
Do II. kola postoupili V. Klaus (vítěz v Senátu - 48 hlasů) a J.Švejnar (vítěz ve Sněmovně -104 hlasů…)
II. kolo
Václav Klaus - 141 hlasů, Jan Švejnar - 126 hlasů.
III. kolo
Václav Klaus - 141 hlasů, Jan Švejnar - 111 hlasů z 279 poslanců a senátorů.
(POZN: 25 poslanců a senátorů, přes přítomnost v sále, nehlasovalo)
Zvolen Václav Klaus – opět o 2 potřebné hlasy
 

Jen velmi stručně na okraj charakteristiky prezidentských voleb v roce 2008
 

* Celá volba byla provázena velice nervózní, až nepřátelskou atmosférou, někteří poslanci a senátoři se vyjadřovali o tom, že byli „vydíráni“, byly jim doručeny dopis se zlomenou tužkou, prázdnou nábojnicí, nakreslenou šibenicí s oprátkou… - střídavě vyžadovali ochranu, vzápětí  ostrost některých tvrzení dementovali…

Příklad:

Mikrofony na Pražském hradě nahrály soukromou přestřelku tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem….(CIT.): „Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě… Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma… Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!“

 Ministrova slova velmi zřetelně a slyšitelně odvysílala v přímém přenosu Česká televize.

* Senátor Josef Novotný tvrdil, že se ho dva senátoři z ODS pokusili uplatit; nabízet mu měli dva miliony korun za hlas pro Klause.
Zdroj: https://neovlivni.cz/topolanek-se-rozepsal-o-praktikach-pri-volbe-klause-zaprahl-policii/

*Ještě v době prezidentské volby byli poslanci a senátoři informováni představiteli poslaneckého klubu ČSSD, že – přes čisté lustrační osvědčení – figuruje Evžen Snítilý v seznamech „komunistické“ vojenské kontrarozvědky.

Jeho svazek byl prý záměrně skryt, aby mohl být vydírán… .

Tři dny po zvolení Václava Klause bylo zveřejněno, že poslanec Evžen Snítilý (ČSSD), který nevolil v souladu s rozhodnutím svého poslaneckého klubu Jana Švejnara, byl vědomým spolupracovníkem StB, resp. vojenské kontrarozvědky

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pripad-snitily-podvody-s-lustracemi-opet-ozivaji/r~i:article:521152/?redirected=1517768290
Přestože oba duely profesorů Václava Klause a Jana Švejnara byly doprovázeny řadou dalších až „skandálních minipříběhů“, necelých 10 let od této volby si je česká veřejnost většinově nevybavuje a média se o nich prakticky nezmiňují.

 

Priemer: 4.5 (15 hlasov)