Reklama

Rudá hrozba – Antikomunismus v USA 1917 – 1954

Počet zobrazení: 1929

Jakoby na okamžitě splněnou společenskou objednávku dalo pražské nakladatelství Epocha na knižní pulty a do knihoven  titul nadmíru aktuální a potřebný. Autorem knihyRudá hrozba – Antikomunismus v USA 1917 – 1954“ je představitel nastupující generace historik Daniel Srch (1986). Považujme jeho útlou práci za manuál v orientaci, co je to vlastně v neustále opakující řadě a v často povrchních odsudcích komunismu (často bez znalosti geneze i pojmu) jeho protipól, zhruba se formující při vzniku obou.

Proto jsem autorovu práci pojal jako jedno z prvních ucelenějších seznámení se s tím, čím se tato tématika vyznačuje v bibliografickém seznamu prací západní provenience XX. a počátku XXI. století; nutně jsem musel odhlédnout od ideologického balastu a propagandy, ale i od „umělecké tvorby“ – zejména televizní, kterou jsme přehlceni. Chybí mi i očividnější konfrontace s českým přispěním (existuje-li vůbec nějaké)  a větší ponor do výsledků soudobé ruské a izraelské historické vědy, včetně existence „tajných válek“, zvláště v letech tzv. studené války , která rovněž nezůstala stát ve směru USA – Rusko v novém století na místě. 

srch_ruda_hrozba.jpgDaniel Srch: Rudá hrozba – Antikomunismus v USA 1917 – 1954
Epocha 11/ 2016, 192 strán


Pobavil jsem se  – trochu ve spojitosti s domácí aktuální situací – že vlastně s novým světa řádem po Leninově revoluci v Rusku a vznikem SSSR se rodila v USA špiománie, která nepřestala,  utvrzená Zákonem o špionáži... jdoucí tak daleko, že každému, kdo „úmyslně vyřkne, vytiskne, napíše nebo vydá jakoukoli neloajální, neuctivou, pomlouvačnou, urážlivou zvěst o formě vlády Spojených států nebo Ústavě  Spojených států nebo vlajce... bude potrestán sankcí – pokutou v maximální výši deseti tisíc dolarů a odnětí svobody až na dobu deseti let...“

Autor si jistě jako historik nemohl klást za cíl, aby alespoň naznačil, jak učenlivými žáky v oblasti antikomunismu jsme se doslova do písmene stali zejména v legislativní a mediální oblasti. Při správě věcí veřejných.

Antikomunismus se objevil ve Spojených státech amerických ihned po bolševickém převratu, vpravdě však mnohem dříve, v listopadu 1917.  Vznikla „rudá hrozba“, která USA neopustila podnes, i když měnila své formy a úsilí. Dokonce nejaktuálnější zprávy z chystané administrativy prezidenta R. Trumpa, to potvrzují. Týkají se pohybu diplomatického sboru Ruska po USA v povoleném režimu do 40 km od svého sídla, jinak pouze na povolení. I to už tady na obou stranách bylo.

Antikomunismus v USA střídají i nyní etapy vykvašení, uklidnění, strachu a hysterie. Obranné fáze v antikomunismu provází fáze útoků a vyostření. Nelze je identifikovat bez hlubokého ponoru na vznik a rozvoj Sovětského svazu a na situaci ve světě po 1. světové válce a při společenských, ekonomických změnách; po nástupu fašismu na světovou scénu.  Ohrožení civilizace blízkostí nové války.

Obě strany – komunismus a antikomunismus se staly dvěma stranami jedné mince. Bez této rovnováhy a jejího proměnného vychylování nelze napříště dospět k objektivnímu historickému pohledu. Věřím, že od autora to vzhledem k jeho vybavení lze do budoucna po právu očekávat. Ví, o čem k danému tématu, přispívá.

Rudá hrozba, rudí, strach z rudých, démonizace rudých, přeceňování jejich vlivu a přijímání nejrůznějších, i násilných opatření – toť imperativ směru antikomunismu v USA, čehož se Spojené státy nezbavily ani do našich dnů.  Přestože jimi často dneska přikrývají i své jiné zájmy. Zejména rozdělení a vládu nad okolním světem. To mělo a má své nejrůznější i velmi tragické projevy; nepovažuji za nutné je vyjmenovávat. Autor nepodceňuje reakci americké politiky na akce druhé strany, po změně sil ve druhé světové válce a po ní.  I tyto vyjmenovávat považuji předbíhat čtenářskému zájmu o velmi přínosné, leč zatím signální dílo.

Obě strany se ve vzájemném střetu dopustily a dopouštějí neodpustitelných prohřešků. Často i provinění a zločinů.

Bez období vstupu McCartyho na scénu 3. ledna 1947 a v konečném s jeho rozchodem nelze pochopit ani jiné události, které se odvíjely na obou stranách barikád.

Jelikož se v poslední době věnuji projevům, které vedly k dramatickým událostem padesátých let v Československu, ale nejenom u nás, našel jsem v Srchově stránkách mnoho podnětného. Alespoň nakročení k rozuzlení závažných problémů. Najdou to ale i nezasvěcení čtenáři této knihy, pokud chtějí myslet a nenechat se vláčet režimními komentáři.

Oceňuji, že se podařilo vyhnout jednostrannému pohledu na komunismus a antikomunismus, jakým jsme nyní po desetiletí živeni na obou stranách. Více podobných knih!  

A v anotaci knihy na jejím líci je jedno pozoruhodné uvedení: „ Obavy z komunistické infiltrace lze totiž mnohdy považovat za opodstatněné, naopak angažovanost obyčejných lidí v ,honech na čarodějnice‘za limitovanou.“

Chystaná opatření proti působení ruské propagandy na českou veřejnost ze strany ministerstva vnitra České republiky jsou však předzvěstí jistě něčeho, co jsme již dávno kdysi zažili. Jenom nevím, kdo toto působení bude sledovat v zájmu vyšší moci, když s ruštinou už dávno nejsme u nás nikde doma.

Priemer: 4.7 (19 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama