Převzít kontrolu nad potravinovými systémy

Počet zobrazení: 6054

Třetí celoevropské setkání zástupců hnutí komunitou podporovaného zemědělství.

V Ostravě, v prostorech Dolu Hlubina, proběhlo třetí celoevropské setkání zástupců komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Sešlo se kolem 150 účastníků z 25 evropských zemí. Byli mezi nimi především aktivisti, kteří na různých úrovních usilují o rozvoj KPZ. V nebývalé míře však byli zastoupeni i samotní zemědělci, kteří jsou součástí KPZ komunit.

Výzvy a alternativy
 

První KPZ komunita Teikei byla založena v Japonsku v polovině šedesátých let. Od té doby se hnutí šíří po celém světě a Evropa není výjimkou. Od posledního celoevropského setkání ve Francii uplynuly již tři roky a od té doby evropské KPZ hnutí zaznamenalo významný pokrok. Především rozšířilo své řady a ujasnilo si společné hodnoty a cíle. Dnes je do něj zapojeno kolem jednoho milionu lidí po celé Evropě a toto číslo stále roste. V České republice se hnutí významněji rozvíjí od roku 2011, kdy byla založena komunita KomPot. KPZ komunity jsou kromě Prahy zejména v Českých Budějovicích, Brně a Ostravě.

Žijeme ve věku odcizení od výrobně-distribučních vztahů, ztrácíme diverzitu potravin i kontrolu nad tím, co jíme. Naše spotřební návyky degradují půdu a přírodu, ale i vztahy s výrobci a jejich společenský status.

uhnak_1.jpg

Podle simulace vypracované pro americkou agenturu FEMA a vládní kabinet pro domácí bezpečnost (DHS) a zveřejněné v roce 2015 pod názvem Food Chain Reaction mezi lety 2020 a 2030 dojde ke globální krizi a společenským nepokojům v důsledku potravinové krize. Simulace předvídá, že při současné zemědělské praxi a rozvoji globálního oteplování do roku 2024 stoupne cena potravin o 398 procent kvůli častějším neúrodám zapříčiněným zejména klimatickými změnami. Kvůli nedostatku potravin a jejich vysokým cenám dojde k prohloubení společenské a politické nestability. Dominantním tématem budoucnosti se tak stane problematika potravin, které mohou zapříčinit pád nejedné vlády a být motivem pro celonárodní konflikty.

Není však nutné čekat na budoucí konflikty, zásadním výzvám čelíme již nyní. Ztrácíme půdu, na které je možné pěstovat potraviny, v důsledku průmyslového zemědělství, založeného na ideologii intenzifikace a konkurenceschopnosti. Používáním anorganických chemických hnojiv, pesticidů a herbicidů půdu degradujeme. Ztrácíme navíc i samotné zemědělce. Podle odhadů pro EU za dalších deset let přijdeme asi o 3,5 milionu zemědělců. Zásadním problémem je také nedostatek alternativních distribučních kanálů. Drobní zemědělci a výrobci nemají možnost dostat se ke spotřebitelům, protože distribučním kanálům vládne několik obchodních řetězců. Konkrétně v České republice se prodá až 87 procent potravin pouze skrze řetězce, které určují, co se bude prodávat, odkud potraviny budou pocházet, za kolik se budou prodávat a za kolik vykupovat od výrobců a pěstitelů. Řetězce vytvářejí pokřivené tržní prostředí, a tak prakticky neexistuje povědomí o skutečné ekonomické a společenské hodnotě potravin. Jinými slovy, žijeme ve věku odcizení od výrobně-distribučních vztahů, ztrácíme diverzitu potravin i kontrolu nad tím, co jíme. Naše spotřební návyky degradují půdu a přírodu, ale i vztahy s výrobci a jejich společenský status. Dopady jsou evidentní – obezita a srdeční onemocnění, rozvoj ekonomické a sociální nejistoty, prekarizace části společnosti.

Tradice družstevnictví
 

Z ostravského setkání jasně vyplynulo, že KPZ hnutí reaguje na tyto a řadu dalších výzev a odmítá současnou zemědělskou destrukční praxi. Chce vymanit potraviny z tržní logiky, aby nebyly předmětem spekulací, ale společně sdíleným statkem. KPZ proto vytváří distribuční sítě, které jsou založeny na přímém vztahu mezi zemědělci a spotřebiteli, a zemědělcům tak zůstává celý zisk. Spotřebitelé se navíc závazují k celoročnímu odběru a cíleně vytvářejí vztah a určitý typ závislosti na těch, kdo jim poskytují potraviny se zárukou ekologického a lokálního původu. Jinými slovy, ze spotřebitelů se stávají spoluaktéři, kteří se sami podílejí na podmínkách výrobců potravin a pěstitelů, spoluurčují krajinný ráz a zároveň mají kontrolu nad kvalitou toho, co jedí.

uhnak_4.jpg

Na zmiňovanou ztrátu půdy reaguje hnutí jak ekologickou praxí zvyšování organických složek v půdě, tak tím, že vytváří půdní fondy, které „stahují“ pozemky z trhu a poskytují je ekologickým zemědělcům. Součástí neformálního programu bylo sdílení nehybridních, raritních či původních odrůd semen, které si členové národních KPZ komunit mezi sebou vyměňovali. Kromě zastupitele německé půdní nadace Die Agronauten na KPZ setkání byla také představena její česká obdoba, která dostala název Nadace pro půdu. Hnutí KPZ u nás přitom navazuje na družstevní modely, které jsme zde v minulosti měli, a aktualizuje je. Obnova družstevnictví jako modelu fungování společnosti skrze neformální komunity a jejich sebeorganizování se opět ukazuje jako možnost emancipace a způsob, jak výrobu a distribuci vrátit na lokální a komunitní úroveň. Tento moment je rozpoznáván napříč hnutími nejen v Evropě a na setkání byl často zmiňován.

Začlenění vyloučených
 

Jedním z důležitých závěrů setkání bylo vytvoření nové pracovní skupiny, která se zaměří na hledání možností cílené integrace nízkopříjmové části společnosti do systému KPZ. Tato skupina je dnes přinejlepším odkázána na nákupy ve slevových akcích supermarketů. Hnutí KPZ chce svoji pozornost upřít k vyloučeným a ohroženým lidem, mezi které patří i uprchlíci. Ti jsou přitom využíváni jako levná pracovní síla v evropském zemědělském a potravinářském průmyslu, aniž by jim byla přiznána rovná pracovní a sociální práva.

Hlavním partnerem je rolnické, feministické a antikapitalistické hnutí La Via Campesina s více než 200 miliony členy po celém světě. To prosazuje přechod na ekologické zemědělství a uznání role a společenského statusu rolníků a drobných zemědělců. Silné politické téma je komunikováno jak na úrovní národů, tak na úrovni EU skrze lobbing i aktivistický tlak. Judith Hitchmanová, advokátka KPZ na politické úrovni, k tomu dodala: „KPZ není jen o udržitelném stravování, je to závazek k systémové změně a zmírňování klimatické změny.“

uhnak3.jpg

I u nás toto téma rezonuje na politické úrovni. Jako velice progresivní se v této oblasti projevují Piráti, kteří v tomto roce schválili nový programový bod – zemědělství. Po hodnotové stránce do velké míry vycházejí z deklarace potravinové suverenity formulované hnutím La Via Campesina, a stali se tak důležitými partnery hnutí KPZ. Uchopení těchto témat politickou reprezentací je nutné k tomu, aby se z problematiky udržitelné, ekologické a diverzifikované výroby, alternativních distribučních kanálů a rozpoznání důležité role výrobců a drobných zemědělců stalo skutečné téma, na kterém může participovat mnohem větší část společnosti.

Společné hodnoty
 

Kromě rozvoje výše zmíněných témat v pracovních skupinách bylo zřejmě nejdůležitějším bodem setkání schválení Evropské deklarace KPZ, na které pracovaly národní koordinační týmy v posledním roce a půl. Jejími hlavními body byly: odpovědná péče o půdu; potraviny jako statek, ne jako komodita; a spravedlivé pracovní podmínky. Tato deklarace znamená významný milník v rozvoji hnutí. Jedním z účastníků za českou republiku byl Jan Valeška, vedoucí Pro Bio Ligy. Hlavní motivy, proč se na deklaraci začalo pracovat, byly podle něho tyto: „Jednak se evropské KPZ hnutí rozrostlo, je již více funkční a spolupracuje na množství různých úrovní, a přitom jsme neměli nějaký jednotný koncept. Uznali jsme proto za vhodné vytvořit ideový rámec, který by pojmenovával vize a hodnoty hnutí. A druhým důvodem je uchopování konceptu KPZ byznys sektorem. Komerční bedýnkové systémy se leckdy deklarují jako součást hnutí KPZ, ale přitom nesplňují hodnoty a cíle, které se snažíme prosazovat. Jsou to například potravinová suverenita, agroekologie, solidární ekonomika. Tyto kořeny jsou zásadní pro to, co KPZ je, a nelze je proto vytrhnout z tohoto kontextu. Ačkoliv je hnutí decentralizované a diverzní, nemáme žádné hierarchické struktury a nechceme žádná pravidla a předpisy, sdílíme společné hodnoty.“

uhnak5.jpg

Autor je spoluzakladatel Iniciativy potravinové suverenity.

Foto: autor, úvodné foto: http://www.kpzinfo.cz/. Reportáž vyšla na A2larm

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984