Reklama

Přelomová lekce Evropského soudního dvora: Klíč pro jakékoliv budoucí obchodní dohody

Počet zobrazení: 1367

(Článok z českého a slovenského analytického a komentátorského webu !Argument.)

Přečetli jsme: Co přinesl přelomový rozsudek Evropského soudního dvora, který bude mít velký vliv i na Českou republiku a na uzavírání obchodních dohod v rámci EU. A jak souvisí s arbitrážemi a také dohodou TTIP?

Financial Times rozebraly důležitý rozsudek Evropského soudu. Přestože se věnovaly především aplikaci na Velkou Británii, potažmo Brexit, velký vliv bude mít i na Českou republiku.

Nezávislost od Evropského soudního dvora bylo jedno z témat „brexitové kampaně“, nicméně nyní Britové začínají oceňovat, že je zde instituce, která může přispět k novému formování vztahů mezi Británií a EU i v oblasti regulace a obchodu.

Klíčové rozhodnutí Evropského soudního dvora proběhlo nyní. Otázkou bylo, zda je potřeba, aby se k mezinárodním obchodním dohodám vyslovilo všech 27 zemí a jejich parlamentů. Konkrétně se jednalo o dohodu se Singapurem, která byla uzavřena v roce 2013, ale nebyla ratifikována.
 

Hlavní důsledky verdiktu
 

Vzhledem k interpretaci soudu se objevily různé názory, zda toto rozhodnutí Velké Británii pomůže, nebo ne. Byla potvrzena primární role Evropské komise ve vyjednávání obchodních dohod. Což by podle FT mělo znamenat také snazší pozici pro Velkou Británii dosáhnout obchodního partnerství s EU. Soud také uvedl, že souhlas na národní či nižší úrovni (viz příklad Valónie) by byl nutný, pokud by tyto dohody EU zasahovaly dvě oblasti: jiné investice, než přímé zahraniční a stanovení pravidel pro vypořádání sporů mezi investory a státy.

Bylo zde mnoho nejasností, například i názory, že schválení na národní úrovni by bylo nutné, kdyby obchodní dohody EU pokrývaly leteckou a námořní přepravu, či pracovní a ekologické standardy.

Britové tedy novou úpravu vítají, protože jejich zájem se na investiční klauzule v obchodní dohodě příliš neorientoval. Obchodní dohoda by tak měla být snazší – bez odporu malých celků, jako právě Valonie. Existují ovšem i názory, že EU bude na investiční doložku tlačit.

Britové již nyní uvažují tak, že budoucí dohoda se zřejmě nebude týkat jen cel, ale i celé škály regulativních otázek.

FT dokonce uvádějí, že čím by dohoda byla rozsáhlejší, tím by bylo lepší i pro EU usilovat o schválení od členských států. Doby zákulisních dohod, které upečou technokraty bez veřejné konzultace jsou pryč. Budoucnost vztahů mezi EU a Velkou Británií potřebuje jasnou pevnou základnu. Svobodně vyjádřený souhlas všech 27 zemí bude klíčový.

Přestože Financial Times aplikují rozsudek na budoucnost vztahů s Velkou Británií, její význam je skutečně přelomový. Znamená to, že pokud bude mít obchodní dohoda v sobě obsaženou doložku ISDS (viz dále), nebo jinou podobnou úpravu, pak musí být schvalována všemi členskými státy. Šance na její odmítnutí, tak roste. Koneckonců právě doložky ISDS – tedy možnost, hojně využívaná, aby nadnárodní korporace žalovy státy – byla jedním z dominantních zdrojů odporu proti dohodě TTIP.
 

UNCTAD: Zpráva o arbitrážních revizích
 

V souvislosti s problémem obchodních dohod a doložkou ISDS UNCTAD zveřejnil svou roční revizi arbitráží mezi investorem a státem. Jde o tzv. doložku ISDS (investor state dispute settlement). Jde o přehled o případech zahájených v minulém roce, celkové výsledky a nalézt lze i podrobnou analýzu.

Základní souhrn:

V roce 2016 investoři zahájili 62 případů doložky ISDS, celkově se již světově jednalo o 767 arbitráží. Nové případy byly vzneseny proti 41 zemím, investoři, kteří žalovali státy, pocházely dominantně z vyspělých zemí.

Asi dvě třetiny případů v roce 2016 byly založeny na bilaterálních investičních dohodách, většina z nich z období 80. a 90. let. Ostatní arbitráže se týkaly smluv s investičními doložkami.

V roce 2016 tribunály ISDS vynesly 57 rozhodnutí.

Značný význam mají formulace v textu, ukazují se být klíčovým faktorem výsledků, což podtrhuje důležitosti dobře formulovaných a vyvážených smluv. Nejde tedy jen o budoucí smlouvy, ale také o modernizaci smluv již existujících. UNCTAD upozorňuje na WIR 2017 (World Investment Report), která bude analyzovat možné změny starých smluv.

graf1.png
Nejvíce žalované strany arbitráží, 1987-2016, zdroj: UNSTAD


graf2.png
Nejčastější žalující strany arbitráží, 1987-2016, zdroj: UNSTAD
 

UNCTAD dále doplňuje s tím, že i když je 767 arbitráží značný počet, řada z nich se může odehrávat tajně, takže skutečný počet bude ještě vyšší.

Stav za rok 2016: nejčastěji žalovanými zeměmi, se čtyřmi případy byly Indie, Kolumbie a Španělsko. Nejaktivnější žalující stranou s deseti případy byly Spojené státy a Nizozemsko.

UNCTAD uvádí také sektory, kterých se žaloby dotýkaly. Nejčastěji to byly: dodávky elektřiny a plynu, stavebnictví, informace a komunikace, finanční a pojišťovací služby.

Jak v roce 2016, tak obecněji převažuje primární sektor.

Důvody žaloby byly: údajné přímé vyvlastnění, legislativní reformy v sektoru obnovitelných zdrojů, neposkytnutí daňové výjimky, ukončení či neobnovení smluv či koncesí, revokace licencí či povolení.

Částky se pohybovaly od 10 milionů dolarů po 16,5 mld. dolarů (žalovaná zde byla Kolumbie).

Celkový stav (tj. až do roku 2016 včetně) ukazoval, že úspěšní žalující obvykle získali 40 % částky, o kterou usilovali. Průměrná částka, kterou tedy soukromí investoři získali byla 545 milionů dolarů!

A jaké je rozložení případů? UNCTAF uvádí následující údaje: 25 % případů bylo „vyrovnáno“, což ale vůbec neznamená, že náklady pro stát byly nula. Naopak. Přerušeno bylo 10 % případů, ve prospěch státu bylo rozhodnuto 36 % případů, ve prospěch investora 27 %.

Na webu UNCTAD je možné v databázi i s pomocí mapky vyhledat detaily k jednotlivým případům, částkám a dalšímu.

UNCTAD doložku ISDS dlouhodobě kritizuje a navrhuje stabilní a předvídatelný systém, který by systém arbitráží odstranil.

Priemer: 3 (2 hlasy)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama