Reklama

Osm lidí na půl světa

Počet zobrazení: 2722

Letos už stačí jen pouhých osm lidí na to, aby vlastnili majetek srovnatelný s tím, co má celá chudší polovina světa. Ještě v loňském roce jich bylo potřeba 62. Míra nerovnosti prudce zrychluje, ukazuje studie britské charitativní společnosti Oxfam, která byla zveřejněna před Světovým ekonomickým fórem v Davosu. K tomu dodejme, že z Česka se těm bohatším přispívá na vyšší životní úroveň dvakrát pilněji než jinde.

oxfam.jpg  Fotozdroj: Oxfam

Děsivá i nadějná jer nejnovější zpráva o tom, že osm osob je takříkajíc schopno koupit půlku světa. Ta naděje je trochu anarchistická, vychází z neudržitelnosti takového stavu. Změna musí být na cestě, jde jen o to jaká. Teď ta zpráva o zrychlování nerovností poznamená debatu těch, kdo za to můžou, účastníků právě zahájeného Světového ekonomického fóra v Davosu.

V Davosu? Když se na začátku roku 1990 na úřadu vlády uvažovalo, že bych tam měl jet také, šel jsem si nejprve dát ušít smoking. Václav Klaus sebou nakonec žádné podržtašky nechtěl, ale vím z jeho projevu, který si k té příležitosti chystal, že řečnil o transformaci, která zamezí dobývání renty (rent-seeking). Nějak se mu to nepovedlo. Ale nejen jemu, vezl se na vlně, o které dnes vypovídá Oxfam. Světová smetánka s bílými motýlky a vestami pokecanými od šampaňského a kaviáru tak může vzrušeně debatovat, že to zašlo příliš daleko. Dramatický nárůst nerovností, i průvodní jevy, jako jsou stále nezvladatelnější klimatické změny na naší zbědované planetě, ji už docela vážně ohrožují.

Zrychlování nerovností si Oxfam nevycucal z prstu, opírá se o statistiky švýcarské banky Credit Swiss. To není nic divného, bankéři musí vědět jako první, kam se to všechno žene. Když jsem se roku 1979 v Managui seznamoval s tím, kam dovedl Nikaraguu proamerický diktátorský režim, nejvíc mi pomohla sociální studie týmu disidentských ekonomů v Banco America.

Ale vraťme se k dnešku, kde má osm chlapů v paži půlku světa. Zkusme se na to podívat i z té lepší stránky. Jistou nadějí nabízí pohled na to, kdože to zbohatl a kde se to bohatství vzalo. Nejprve bych upozornil na pětici vládců digitálního světa – Bill Gates (Microsoft, 75 miliard dolarů), Jeff Bezos (Amazon, 45), Mark Zuckenberg (Facebook, 45), Lawrence Ellison (Oracle, 44) a Michael Bloomberg (Bloomberg, 40). Vklínil se sem i mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú (50), ale bez globálního vlivu. Pak je tu portfóliový investor Warren Buffet (Berkshire Hathaway, 61) a nakonec hadrář, vlastně jediný výrobce, Amancio Ortega Gaona (zakladatel Zara, 67).

Z hlediska osobností, žádný z digitálů mi není osobně odporný. V jejich oboru vidím to lepší. Microsoft digitální éru rozjel a brzy pochopil užitečnost spolupráce se školstvím, takže nechal vyrůst nepostradatelnou službu, kterou už dnes dělají i mnozí jiní, a často líp a zadarmo. Jeho proprietární přístup také vyvolal protitlak otevřeného softwaru, ale ten by nevznikl, kdyby to byla bezvýznamná hračka pro pár lidí. Ukazuje se, jak důležitý je v ekonomice kvalitní soupeř.

Facebook je symbolem sociálních sítí, které nám umožňují vyklouznout – a zadarmo – z pračky mozků sycených oficiální propagandou. Amazon mi už dlouhá léta zpřístupňuje knihy, pro které jsem si dříve musil jezdit do New Yorku s velkou kabelou. Teď se mi rozsvítí ve čtečce prakticky hned, jakmile vyjdou, a jsou levnější než české.

Také velké databáze (Oracle) mohou být i nástrojem svobody, když po nich správně sáhneme do cloudu aplikací v chytrém mobilu. Nejsilnější heslo svobody, které se za těmito technologiemi skrývá, burácí, až se skleněné paláce nadnárodních korporací třesou. Slyšíte je? DECENTRALIZACE!!

Bloomberg zpřístupnil nahlédnutí do dějů na finančních a kapitálových trzích. Zjednodušil je. Můžete to sledovat a nemusíte být systémový inženýr nebo se jmenovat Rotschield. Když chtěl, aby jeho služby brala i média, nabízel jim terminály zadarmo. Byli jsme první v Česku, když jsem jej získal pro Právo, a umožnilo nám to prokouknout podvody českých manipulátorů s kapitálem.

O španělském hadráři nic nevím, ale podle wikipedie je to podobný typ jako Bloomberg, budovatel, který je u všeho, s vlastními nápady, a dokáže je realizovat. Nebo Křižík, Škoda, Kolben či Baťa z české hospodářské historie. Zakladatel. Asi škrťa, rozdává málo. To Gates a Buffet jsou jiní, jsou průkopníky toho, že zacházejí se svým absurdním majetkem jako s veřejným kapitálem a nahrazují mezinárodní agentury promyšlenými investicemi pro zlepšení podmínek v nejchudších zemích. Buffet řekl, že kluk dědit nebude.

Nejde však o lidi, jde o systém. Takové narůstání nerovností je odporné samo o sobě a na tom nic nezmění ani případné ostrůvky pozitivní deviace. Už jsem se na těchto místech zmínil o analýze amerického ekonoma Deana Bakera, který upozorňuje, že celý systém je podvodně nastaven (Rigged) tak, aby globalizace dělala bohaté ještě bohatšími. Majetek, jak je teď vypočítáván analytiky Oxfam, není jedinou položkou. Ničím nezdůvodnitelnou nerovnost vykazují také nejvyšší příjmy, dokonce i jen ty pracovní, bez kapitálového zisku.

Baker sleduje, jak po roce 1980, po nástupu prezidenta Ronalda Reagana, tato nerovnost začínala narůstat v USA. Tehdy dostávalo horní jedno procento nejvyšších příjmů 8,2 procenta z celkových vyplácených peněz. Roku 2000 už to bylo dvakrát tolik. V posledních letech je to asi 19 procent. Skoro celá pětina vyplácených pracovních příjmů jde nejvyšší horní pětině.

Evropská čísla budou nepatrně mírnější. Pro nás je však důležité, že také přispíváme. „Míra odlivu výnosů z české ekonomiky je dlouhodobě přinejmenším dvakrát vyšší, než by odpovídalo empirickým a teoretickým předpokladům odvozeným ze situace na vnitřním trhu,“ píše se ve studii Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření.

Kde je souvislost se světovými nerovnostmi? Je to nasnadě. Jestliže zahraniční podniky v Česku extrémně vydělávají, mohou se o část svého výnosu podělit se svými zaměstnanci doma. Co nedostanou ti naši, dostanou ti jejich. Nejde o závist, někde se to vzít musí. Kdyby se extrémní zisky v Česku lépe zdaňovaly, mohou dostat domácí občané lepší veřejné služby. A kdyby domácí mzdy rostly rychleji, nemuselo by se konvergenci pomáhat vyšším zdaněním. Rozpočet by si pomohl i bez toho, protože z vyšší mzdové hladiny by byl vyšší daňový výnos. A vyšší výnos sociálního a zdravotního pojištění. Na tomhle žádná demagogie nemůže nic změnit.

Zmíněnou analýzu připravil Úřad vlády ČR pro lednové jednání tripartity. Někteří členové tripartity se teď vrtí, ale Úřad vlády postupoval na základě dřívějšího akčního plánu tripartity pro oživení hospodářství. Nikdo asi netušil, co to všechno ukáže. V pracovní skupině tripartity, která lednové jednání připravovala, analytik ČMKOS Martin Fassmann o dokumentu řekl, že je „obžalovacím spisem ekonomické transformace a způsobu privatizace v ČR. Majetek byl rozdáván za zlomek ceny, což bylo velmi výhodné pro investory. České banky se prodávaly za dvojnásobek a trojnásobek jejich ročního zisku.“ Dneska jsou tyto banky hlavním zdrojem zisku celé zahraniční skupiny.

Další analytik ČMKOS Jaroslav Ungermann reagoval na zjištění, že „objem ekonomiky v domácím vlastnictví v reálných hodnotách od roku 1995 nezaznamenal prakticky žádný růst. Ve stejném období vzrostl objem aktivit v zahraničním vlastnictví sedmkrát.“ Zní to děsivě - český růst byl krátce po zahájení transformace zrušen? Všechno jenom zahraniční firmy? Jenže, co když se za zahraniční firmy vydávají i ty domácí? PPF je registrována v Nizozemsku, stejně jako Linet, Škoda Transportation je zase domovem na Marshallových ostrovech. Důvod je prý ten, že tam jsou tyto společnosti chráněny před českou insolvenční mafií.

Také u nás by se tedy dala úspěšně napsat kniha o velkém podvodu. O tom, co by možná ještě lépe charakterizoval pojem „parazitní kapitalismus“, co má slepou ruku trhu jen za potěmkiádu, za jejímiž kulisami se přihazuje kámošům zcela netržně z veřejného majetku. Dílčí kroky lze skrývat, ale výsledné nerovnosti řvou natolik, že se to prostě schovat nedá. Naštěstí máme na krku volby, a tak můžeme na podzim rozdávat hlasy podle toho, co kdo proti těm nerovnostem a odčerpávání do cizí misky opravdu udělal. Jak se s tím vyrovnal po zjištění, že to přes všechny řeči pořád zrychluje.

(Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz)

Priemer: 4.6 (17 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama