Reklama

Někdo někdy a vlastně nikdy nic!

Počet zobrazení: 1400

Někdo někdy pomaloval smíchovský tank růžovou barvou – a do práce pak na úplném zničení tanku se dali i poslanci někdejšího Federálního shromáždění ČSFR. Případ byl odložen.

Někdo někdy strhl prezidentskou vlajku z Pražského hradu a zavěsil nad hradem králů červené trenýrky. Pak to trvalo tak dlouho jako v Nikdášově, aby se při šetření nepřišlo vůbec na nic. Pára nad hrncem.

Pak zahřmel doma i do světa europoslanec: pryč se symboly komunismu. V Nové Hradečné vybrousili bruskou na kámen pěticípou hvězdu a místo po zbylé hvězdě zamatlali maltou.

V Terezíně ukradli lupiči bronzové památky ze všech hrobů a z pohřebiště padlých sovětských vojáků na Olšanech zcizili stejné. Náhražky jsou na obou místech z umělé hmoty. Policie ČR případy navěky odložila. Z prostranství Prahy bylo od roku 1990 ukradeno více než devadesát bronzových soch – pomníků a bust; nejtěžší svou hmotností z ukradených soch byla busta Petra Bezruče. Nad Tvarožnou z kopce Žuráň byla z velitelského místa Napoleonovy bitvy ukradena bronzová vojenská mapa, zloději ji prodali do rakouských sběrných surovin a byla nahrazena mapou z PVC. Nalezené, rozřezané zbytky leží jako torzo v muzeu.

Teď zase někdo někdy polil opakovaně sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva růžovou barvou.  

policie_hrabica-843.jpg

Na nedávné oslavě Prvního máje na pražském Výstavišti vyvěsili aktivisté obří bilbord s kladivem srpem a s hákovým křížem a doplnili jej nápisem o stejných sviních. Jeden z policistů mi blízko jezdecké policejní hlídky odpověděl, že na tom nespatřuje nic podivného, prý Policie ČR všechno pečlivě monitoruje. 

Kdysi jsem se věnoval – kolem Hostivařské přehrady – rekreačnímu běhu. Podobně jako to každodenně dělal zcela zatracený bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, který po 21. srpnu 1968 požadoval v OSN neutralitu Československa. Bydlel v pražském Zahradním Městě a když mně u přehrady předbíhal spolu se svým slepeckým psem (špatně viděl) – utajení příslušníci na mne křičeli, abych nepřekážel jejich sledovacímu autu.  

Když jsem byl pozván 9. května 2017 na přátelské setkání do zahrady velvyslanectví Ruska na oslavu Dne vítězství, byli jsme všichni po cestě nespočítaně fotografováni neznámými a zcela nenápadnými muži. Míjeli jsme zasklené tabule kolem chodníku od Letné, které do nás bušily svými řádky a čísly o tom, kolik je v Dejvících ruských agentů v diplomatických převlecích.

O víkendu mi kamarád, který se vrátil z Jerevanu, vyprávěl, že ruská ambasáda tam má do stovky diplomatů – USA jich tam mají skoro tři tisíce. Arménie má na svém území tři a půl milionu obyvatel. 

Při jmenování nových generálů se vrchní velitel nyní zmínil o jednom českém generálovi; Česká televize mu nyní věnovala jako hrdinovi válek neválek GEN – snad pro Paměť národa. Před pár dny strašil ruskou hyper hrozbou v Praze tento odchovanec Jana Žižky z Trocnova z opavského vojenského gymnázia, stejnou výchovou prošel i známý chrabrý ogar a mnozí jiní generálové. Prezident Miloš Zeman připomněl, že skoro všichni generálové – co se zpolitizovali – neskončili moc dobře. Byli mezi nimi samozřejmě i výjimky – například generál Alois Eliáš. Jediný předseda vlády, popravený Němci v Evropě, když nás okupanti chtěli přivést do Nové Evropy. 

A tak někdo někdy a vlastně nikdy nic – je pořád hodně zavádějící.

Foto: autor

Priemer: 5 (11 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Top Mobilné telefóny

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama