Reklama

Májové globální hrozby a naděje

Počet zobrazení: 1875

oskar_250_x_205.jpgSvět stojí před dvěma vizemi globalizace. Jedna z nich povede k prohloubení chudoby, druhá by mohla pomoci stamilionům lidí, poukazuje v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz politolog Oskar Krejčí.





PZ: Všiml jsem si, že se v našich rozhovorech snažíte co nejvíce mluvit o budoucích událostech. Když se podíváme na přicházející květen, co se jeví podle vás jako nejvýznamnější?

Z geopolitického hlediska bych vyzvedl tři události. Zaprvé volby nového jihokorejského prezidenta, které proběhnou 9. května. Zatím favorizovaný levicový kandidát Mun Če-in z Demokratické strany by mohl usilovat o ukončení konfliktu kolem Korejského poloostrova prostřednictvím přímého jednání se Severní Koreou. Takový přístup je bezesporu  nejefektivnější, byť dosud Washingtonem blokované řešení. I proto Pentagon tak spěchá s rozmístěním svého velmi kontroverzního protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji.

PZ: A další událost?

Summit týkající se iniciativy pásu a stesky, na němž se 14. a 15. května sejdou nejvyšší představitelé z 28 států. Tentokrát nebude český prezident jediný, kdo z Evropské unie či NATO přiletí do Pekingu.

PZ: A za třetí?

Přijetí Černé Hory za 29. člena NATO na summitu 24. až 25. května. Bude tím dokončeno odtržení Srbska od moře. Jaderské moře se tak trochu stává vnitrozemským mořem Aliance.

PZ: V předvečer Svátku práce bych řekl, že jste na něco zapomněl. Myslíte si, že se oslavy práce či boj za práci přežily?

Jak pro koho. V zásadě je to otázka osobního prožitku či schopnosti vžít se do problémů jiných. Ještě příliš mnoho lidí nemá podmínky pro důstojnou obživu…
 
PZ: Promiňte, že vás přerušuji – nerad bych skončil u novinových úvodníků z dob nedávno minulých! Nezdá se mi, že by před volbami v Česku byla nezaměstnanost prvořadý problém. Podle agentury STEM se dokonce u nás snižuje napětí mezi bohatými a chudými – silné napětí pociťovalo v květnu 2011 68 % dotázaných, letos v březnu 57 %.   

Jde o subjektivní pocit související s aktuální příznivou ekonomickou situací – přičemž 57 % rozhodně není málo. Podívejme se ale na tento problém celosvětově. Podle  nejnovějších statistik Mezinárodní organizace práce (MOP) by letos měla nezaměstnanost postihnout 201,1 milionů lidí, což představuje 5,8 % práceschopného obyvatelstva. Obě tato čísla představují mírný nárůst oproti loňskému roku. Také předpoklad na rok 2018 je spojen s mírným růstem globální nezaměstnanosti.

PZ: Eurostat ale hovoří o tom, že se v Evropské unii mění situace k lepšímu.

To je pravda, i MOP ve své nejnovější prognóze říká, že v rozvinutých zemích by mělo letos a příští rok dojít k mírnému zlepšení, poklesu o 670 tisíc nezaměstnaných, a to na 6,2 % práceschopného obyvatelstva – snad jen Velká Británie by měla zaznamenat mírný nárůst nezaměstnanosti. Situace ale vypadá mnohem hůře v rozvojových zemích a také v tzv. emerging markets, tedy nově industrializovaných zemích.

Myslím, že si každý všiml poklesu zájmu o BRICS – uskupení Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Nejen ústavní převrat v Brazílii, ale i komplikující se sociálně-ekonomická situace v některých zmíněných zemích přispívají k tomu, že BRICS skomírá. Míra nezaměstnanosti by letos měla v Brazílii dosáhnout 11,5 %, v Jihoafrické republice 26,0 %. Podle statistického úřadu ČLR vzniklo c Číně v prvním kvartále letošního roku 3,34 milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost v této zemi se podle MOP letos udrží na loňských 4,6 %. Rusko letos bude mít nezaměstnanost 5,8 % s tendencí k poklesu. Pro srovnání: ve Francii, kde se 7. května uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, byla loni nezaměstnanost na úrovni 9,8 % práceschopného obyvatelstva.

PZ: Sám jste řekl, že je obtížné cítit v takových číslech problémy lidí. Zvláště když uvádíte poněkud vzdálené příklady.

Není to pouze obtížné – je obecně známo, že schopnost cítit bolest jiných není dána každému. Stejně jako každý člověk má jinou hladinu fyzické bolesti, tak každý také jinak prožívá cizí utrpení.

Oskar Krejčí: Kapitalismus jako nejlepší z možných světů…?

Na druhé straně není nic v tomto světě příliš daleko, aby nás to nemohlo zasáhnout. Chudoba a nezaměstnanost kdekoliv ve světě by se měla dotýkat i lidí bez empatie, a to z čistě pragmatického hlediska. Podívejte se, kolik emocí vyvolává migrace ze států MENA, tedy Blízkého východu a severní Afriky. Podle zprávy MOP by letos nezaměstnanost v arabských zemích měla činit 5,9 milionů lidí, což je 10,6 % práceschopného obyvatelstva. Podle tohoto zdroje 20,9 % z lidí, kteří práci mají, tvoří v arabských zemích takzvanou pracující chudobu; mají výdělek či spotřebu na hlavu nižší než 3,1 dolarů za den. Výzkumy agentury Gallup, na něž se MOP odvolává, říkají, že vloni přibližně 23 % Arabů nad 15 let vyslovilo přání emigrovat do zahraničí natrvalo, což představuje nárůst oproti průzkumu v roce 2009. Pokud jde o obyvatele subsaharské Afriky, tam přání emigrovat natrvalo vyjádřila vloni cca třetina dotázaných. Přidáte-li k těmto sociálním problémů ještě demografický růst, je jasné, že se hrozba násilí bude zvyšovat.

PZ: Situace se tedy podle vás zlepšuje, nebo zhoršuje?

Komplikuje. Vezměte si Spojené státy. Donald Trump volal po návratu pracovních míst do USA, ale jediné, co za sto dní tímto směrem udělal, je slib snížit daň korporacím z 30 % na 15 %. S tvrzením, že když podnikatelům zůstane více peněz, budou více investovat.

PZ: To nezní nelogicky. Máte snad pocit, že tomu tak není?

Může to tak u někoho být. Jenže kdyby měl někdo rozumné rozvojové projekty, pravděpodobně by pro ně našel i úvěry – nemusel by čekat na daňové úlevy.

PZ: To ale asi neplatí pro všechny případy.

Neplatí. Ale máme tu zkušenost s reaganomikou. Prezident Ronald Reagan provedl radikální redukci daní a zvýšil vojenské výdaje. Byl to on, kdo svojí reformou nastartoval dnešní astronomické zadlužení USA. Podle serveru US Debt Clock je aktuálně, tedy v sobotu odpoledne, dluh federální vlády 19,89 bilionů a hrubý domácí produkt 18,98 bilionů dolarů. Souhrnný dluh USA činí 68,72 bilionů dolarů. A stále roste nejen zadlužení, ale i výdaji vlády. To jsem zvědav, jak si s touto situací Trump po snížení daní poradí. Na podnikatelské reflexivní chování bych moc nesázel.

PZ: Všichni mluví o tom, že nové zisky přinese restrukturalizaci ekonomiky…

A dva lidé se neshodnou, co to je!

PZ: A co vy pokládáte za restrukturalizaci ekonomiky?

Je to proces, který probíhá v důsledku zavádění nanotechnologií, biotechnologií a  informačních technologií. Rozhodně to není privatizace, jak to hlásali a hlásají někteří nadšení obdivovatele kapitalismu ovládaného zákony sociálního darwinismu. Zatím je ale restrukturalizace sociálně neutrální. Bude-li pokračovat živelně, výsledkem bude snížení pracovních příležitostí a hrozba nárůstu pracující chudoby. Nebo bude spojena s cílenou státní politikou, která bude kontrolovat sociální důsledky a pečovat o odpovídající vzdělanost lidí.

PZ: Tohle asi mnohým čtenářům zní jako fráze. Můžete se vyjádřit lidštěji?

Mohu to zkusit… Žijeme v době, kdy se zkřížily dva procesy. Kromě zmíněné restrukturalizace výroby a služeb odcházejí z pozice hegemona Spojené státy. Ještě nedávno volal Washington po otevřeném globálním trhu, Trump ale vyhrál prezidentské volby mimo jiné díky heslům požadujícím ochranářská opatření pro ekonomiku USA. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching překvapil v lednu na davoském ekonomickém fóru obhajobou globalizace…
 

PZ: Pro mnohé lidi na levici je ale globalizace spojena s vykořisťováním prostřednictvím západních nadnárodních korporací, s ničením místní kultury, ekologickou bezohledností!

No, o tom mluvím – kromě restrukturalizace se nám dostávají do konfliktu dvě odlišné vize globalizace. Ta, kterou nabízel prezident Si, by měla být inkluzivní – měla by přinášet výhody i pro oněch 700 milionů lidí žijících v extrémní chudobě, nejen jednomu procentu nejbohatších. Si záměrně parafrázoval slavný gettysburský projev Abrahama Lincolna z roku 1863: globalizace by měla znamenat „rozvoj lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“. Iniciativa pásu a stezky, to je pokus o řízení části globálních procesů právě směrem k situaci, která přinese výhody všem zúčastněným.

PZ: A vy si opravdu myslíte, že je to možné?

Nechci skládat přísahy na tu či onu pravdu. Jen jsem chtěl nastínit, o co se hraje. I když většina hráčů vůbec netuší, co je v sázce.

(Jiří Kouda, prvnizpravy.cz)
Uverejnené so súhlasom prof. Oskara Krejčího, foto (ap)

Priemer: 4.7 (15 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama