Kniháreň – december 2017
pondelok 04. december 2017
Egon Bondy: Pracovní analýza a jiné texty
Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému. Řadu otázek tematizuje pouze zde a ve svých pozdějších textech pak již vychází přímo ze závěrů tohoto rozboru. To činí Pracovní analýzu mimořádným textem, který umožňuje nahlédnout společně s již vydanými texty vývoj Bondyho politického myšlení v jeho celistvosti. Zároveň je však i mimořádným historickým dokumentem reflektujícím z hlediska širších geopolitických souvislostí politickou situaci v tehdejším Československu. Součástí výboru Pracovní analýza a jiné texty je rovněž několik kratších textů z druhé poloviny 60. let, které tematizují podobné otázky jako Pracovní analýza a v řadě ohledů ji tak doplňují a dokreslují Bondyho kritiku tehdejšího společenského systému a jeho představu o možných alternativách.
Filosofia, 13. 11. 2017, 412 strán
Gabriela Rothmayerová: Ako mladnú muži
Nová kniha Gabriely Rothmayerovej hodnotovo i štýlovo zapadá do takmer desiatky predošlých. Jej dielo sa stretlo s pozitívnym ohlasom čitateľov aj preto, že v každom je prítomná súčasnosť, videná cez jemnú prizmu nažitého a vždy s tlmeným humorom. Aj titul Ako mladnú muži akoby chcel nalákať na náznak erotiky, ale je to iba návnada. Kniha je návratom do Lastovičieho hniezda (to je debut autorky, za ktorý získala Kraskovu cenu), na Spiš, medzi baníkov, lebo kniha nesie znaky autobiografie. Autorka ponúkne obrázky plnokrvných obyčajných ľudí, ktorí žijú vo vrchoch svoje malé dejiny s citovými zvratmi, s málom peňazí a nemálom problémov, no vždy pevne na zemi. Veľké dejiny sa v knihe premietnu do troch rozhovorov s mužmi, ktorí ich tvorili. Všetky jej ako novinárke zostávajú v hlave a ona hľadá odpovede, čo je to za svet, v ktorom sme sa ocitli a ako sa v ňom správame, ako mladneme a ako by sme mladnúť (zabudnúť) možno chceli. Je to namiesto erotiky politika, obrázky láskavého, ale zvedavého človeka, ktoré trochu prekvapujúco zavŕši Rothmayerová poviedkou. Akoby chcela podčiarknuť, že banálnych príbehov z lacných šou je už dosť, je to také zrkadielko na konci, či sa v ňom spoznáme. Otázka starnutia a kríza zrelého života má v knihe významné miesto. Každá kapitola predstavuje svojský príbeh, zápletku, aké sa často vyskytujú v dnešnom živote. Rothmayerová uvádza do deja aj konkrétnych ľudí a známe udalosti. Z knihy nepriamo zaznieva kritika, autorka svoje postavy nešetrí, i keď by sa dala hľadať výhovorka, že taká je doba. Jej mapovanie, možno túžba, aby bolo všetko trochu ináč, pôsobí ako skrytá pointa autorskej výpovede.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2017, 159 strán
Viktor Timura: Človek v dejinách filozofie
Vývoj názorov na človeka v dejinách filozofie od antiky po nemeckú klasickú filozofiu. Človek v dejinách filozofie je pokus o ucelený pohľad na problematiku človeka, ako ho riešili hlavní predstavitelia filozofie v jednotlivých historických obdobiach (v antike, renesancii, v novovekej filozofii, osvietenstve a v nemeckej klasickej filozofii). Takýto pohľad na túto filozofickú problematiku u nás doteraz absentoval. Osobitne vystupujú do popredia problémy človeka vyplývajúce z jeho zaradenia do spoločnosti s úsilím jednotlivých filozofov o ich riešenie v súvislosti s kultiváciou človeka, jeho skultúrňovaním a poľudšťovaním spolu s rozkrývaním tendencií, ktoré smerujú proti človeku, ľudskosti a ľudstvu. Myšlienky antických, renesančných, novovekých filozofov i nemeckej klasickej filozofie nestratili na aktuálnosti ani v súčasnosti, skôr naopak. Rezonujú dnes viacej, ako by sme si mohli myslieť a ako by to bolo žiaduce.
Eko-konzult, 2017, 272 strán
Martin Ford: Roboti nastupují. Automatizace, umělá inteligence a hrozba budoucnosti bez práce
Světoznámá kniha Roboti nastupují amerického počítačového experta a spisovatele Martina Forda, kterou deník Financial Times vyhlásil nejlepší ekonomickou knihou roku 2015 a která byla dosud přeložená do devatenácti jazyků, přináší fascinující vhled do rozvoje umělé inteligence, jež dnes v čím dál větší míře ohrožuje pracovní místa. Jestliže panuje obecná shoda, že v dohledné době mohou stroje nahradit jakoukoliv lidskou práci, která je do určité míry rutinní – ať už jde o práci v továrnách, zdravotnictví nebo například v potravinářství – Martin Ford varuje, že hrozby, kterým do budoucna čelíme, jsou daleko větší. Nejenže ukazuje, že tradiční recepty na negativní dopady technologických změn, jako je rekvalifikace a vyšší vzdělání, už nebudou fungovat, ale především vyvrací představu, že nástup robotů a automatizace práce postihne pouze ty nejhůře placená místa. Na základě podrobného výzkumu a sběru dat zejména ve Spojených státech a Velké Británii dokazuje, že technologie šlapou na paty i vzdělané elitě. Roboti jsou totiž čím dál chytřejší, dokážou pracovat se stále sofistikovanějšími algoritmy a především se dokážou sami učit. Ať už jde o právníky, technické experty, finanční odborníky, ale i učitele, překladatele nebo novináře a paradoxně i počítačové programátory a datové analytiky, skoro nikdo si už nemůže být jistý budoucností.
Ford zároveň zkoumá dopady automatizace na lidskou společnost. Roboti v práci totiž nepotřebují plat, odpočinek, bydlení, soukromí ani spánek. Nemusí jíst, protože nemají hlad. Nemají city, touhy ani sexuální potřeby. Nemají lidské slabosti a jsou samozřejmě výkonnější. Nás lidí bude zkrátka zapotřebí stále méně. To nás staví před nová dilemata a výzvy: Jak se vypořádáme s tím, že spousta pracovních míst časem jednoduše zanikne? Vytvoří to ve společnosti nové a nepřekonatelné nerovnosti? Nebo vzniknou pracovní místa úplně nová? Anebo je spíše řešením, jak navrhuje Martin Ford, zavedení nepodmíněného základního příjmu – důstojné částky vyplácené bez rozdílu všem občanům? Vzhledem k tomu, že Česká republika patří k zemím, které jsou v příštích letech také ohrožené automatizací, je toto téma mimořádně aktuální. Ocitáme se na křižovatce, kde se rozhoduje o naší budoucnosti. Je proto nejvyšší čas zahájit diskusi na toto téma – a Fordova kniha je k tomu přímo ideální příležitostí. Lze ji doporučit každému, komu není lhostejná jeho vlastní budoucnost ani budoucnost naší společnosti. Roboti skutečně nastupují a na nás je, abychom rozhodli, zda široké společenské vrstvy čeká blahobyt, nebo pohroma.
Martin Ford vystudoval počítačové inženýrství na Univerzitě v Michiganu. Je zakladatelem společnosti sídlící v Sillicon Valley, která se zaměřuje na vývoj softwarových systémů. Je také autorem desítek statí a článků, které vycházejí ve Forbes, Atlantic, Fortune, Washington Post, Project Syndicate, The Huffington Post a The Fiscal Time, a dvou knih: The Lights in the Tunnel – Automation, Accelerating Technology and the Economy of the Future (Světla v tunelu – automatizace, bouřlivý rozvoj techniky a ekonomika budoucnosti, 2009) a Roboti nastupují (2015), jež v roce 2016 získala od Financial Times ocenění „Businnes Book of the Year 2015“.
Rybka Publishers, 24. 11. 2017, 384 strán
