Reklama
Reklama

Je to na spadnutí!

Pražské víkendové spekulace
Počet zobrazení: 2488
Když v 60. letech spadl v Praze balkon, vedlo to k projevům nespokojenosti, o kterých se tvrdilo, že byly jednou z příčin, jež vedly až k slavnému obrodnému procesu v roce 1968. Ale k čemu povede nedávný pád Trojské lávky, uzavření Libeňského mostu pro tramvajovou i automobilovou dopravu a havarijní stav dalších zanedbaných pražských mostů?
 

Z toho, že ve Vodičkově ulici v Praze spadl balkon a zabil ženu, obviňovali lidé příslušný podnik bytového hospodářství a následně pak komunistický režim.  A když se za první republiky zřítil Na Poříčí rozestavěný dům, byl z toho obviněn nejen stavitel, ale i ziskuchtivý podnikatel, který tlačil náklady dolů i za cenu porušování technologických postupů.

Ze zřícení Trojské lávky obviňují Pražáci pražskou radnici a primátorku Adrianu Krnáčovou, zvolenou za ANO. Za havarijní stav Libeňského a dalších pražských mostů však mohou předcházející „postsametové vlády“ Prahy včetně jejich primátorů od Kořána přes Koukala, Němce, Béma a Svobodu až po Hudečka.

Většina někdejších činžovních domů byla po listopadovém převratu buď restituována anebo privatizována jejich nájemníky, stejně tak jako někdejší byty v družstevních domech. Také administrativní budovy se privatizovaly jako na běžícím páse. Noví majitelé se většinou postarali o jejich rekonstrukci či alespoň údržbu, protože se jim to vyplatilo. Ale o mosty nikdo zájem neměl. Z mostů nic moc nekouká. Leda že by se na nich začalo vybírat mýtné jako kdysi dávno. Což by ovšem fungovalo leda tak na tom Karlově, kam smějí jenom pěší.

Takže co teď? Babo raď! Jedině snad vyloučit dopravu ze všech mostů kromě Nuselského a Hlávkova, protože v tubusu toho Nuselského je vedena trasa metra C a přes Hlávkův vede pro změnu nešťastné „normalizační“ dědictví – severojižní magistrála. Levý – a bohužel i pravý (což zdůrazňuji v zájmu politické korektnosti) – břeh řeky by pak ovšem spojovalo pouze metro a automobilová doprava vedená do obou půlek města ze zmíněné magistrály a pražského okruhu. Tedy až bude dostavěný. Nesmysl, není-liž pravda?

Ale zanechme dopravních problémů. V České republice je na spadnutí mnohem víc věcí než jen pražské mosty. A první Babišova vláda to má dokonce už za sebou.

podpis_cejka_180.jpg

Vláda padla, vláda padla,
 
kdopak nám ji postaví?
 
Opozice sice zvadla,
 
Babiš nám však odpoví!
 


Andrej Babiš totiž (a v tom je ta potíž, jak kdysi zpíval Jiří Suchý)  podal demisi své „vánoční vlády“, ale současně dostal od Miloše Zemana pověření k sestavení vlády nové. Jiří Drahoš v poslední předvolební debatě s Milošem Zemanem na ČT 1 prohlásil, že kdyby se stal prezidentem, tak by Babiše sestavením vlády nepověřil, ale ústavní právníci mu vysvětlili, že by musel. Třetí návrh má předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček, který by svého stranického šéfa patrně neváhal navrhnout, a prezidentovi by nezbylo, než jeho návrhu vyhovět. Pan profesor z toho měl asi těžké spaní, ale jen do té doby, než zjistil, že nevyhrál a prezidentem nebude. Pak mu v tomhle směru možná odlehlo.

Zato pravicová opozice, která v Drahošovo vítězství vesměs věřila a doufala, že po třetím neúspěšném Babišově pokusu nový prezident ihned vyhlásí předčasné volby, má teď hlavu ve smutku. A protože vyšetřovatelé kauzy Čapí hnízdo nějak ztrácejí tah na branku a evropský OLAF se celou věcí přestal zabývat ve chvíli, kdy ministerstvo financí vyjmulo projekt z dotací EU, může se stát vlastně všechno.

Takže osobně sázím na to, že Babiš tu novou vládu nakonec přece jen dá, jak se dneska hezky česky říká – třeba jen v zastoupení. Protože kdyby měl být premiérem někdo jiný z jeho hnutí, vyšlo by to nastejno. A kdyby snad nakonec k předčasným volbám přece jen došlo, asi by je ANO vyhrálo znovu, i když sociologové a politologové nejsou schopni pochopit proč. Stejně tak jim hlava nebere, jak mohl v prezidentských volbách vyhrál „sprosťák“ Zeman nad „slušňákem“ Drahošem. A neustále omílají svou mantru, že je to věc vzdělání. Že Drahoše volili ti více a Zemana ti méně vzdělaní voliči.

To jsou ale vedle jak ta jedle. O vzdělání tu nejde ani náhodou, nebo snad jen u nejmladší generace voličů, kde vyšší vzdělání znamená i delší a účinnější politické vymývání mozků. To, o co tu ve skutečnosti jde, je sociální a společenské postavení voličů. A pro ty je Zeman, i když už dávno není ryze levicový politik, přece jen levicovější než jeho oponenti.

A pro pravicovou opozici „nepochopitelně“ úspěšný Andrej Babiš? Ten dosáhl v říjnových volbách svého nečekaného vítězství především proto, že svými politickými úspěchy vrací naději a sebevědomí uraženým a poníženým. A těch je mezi českými voliči kolem tří milionů. Jsou to nejen lidé, kteří byli po listopadovém převratu v roce 1989 postiženi odvoláváním ze svých pozic, skandalizováním či ostrakizováním, nebo prostě vyhazováním z práce, ale také jejich rodinní příslušníci, kteří vidí rudě, když slyší, že nelegální imigranti a jiní příživníci na tom mají být lépe než oni. A když se ozvou, dostávají nálepky xenofobů, rasistů a neonacistů. (Ne že by se takoví v ČR nenašli, ale ty je třeba hledat jinde než mezi voliči Babišova ANO.)

Sametový bumerang se prostě vrátil a dopadl na hlavy těch, kteří ho vyslali. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Pravda, zatím také jen „sametovou“, ale na spadnutí jsou tu mnohem horší věci.

 

Priemer: 4.8 (24 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama