Reklama

Hradní závrať z úspěchů může skončit Zemanovou prohrou

Počet zobrazení: 1778
Politológ Oskar Krejčí v rozhovore pre !Argument  hodnotí prvé kolo prezidentských volieb v Česku. Prečo sa nedá hovoriť o úspechu Miloša Zemana a prečo má v druhom kole väčšiu šancu Jiří Drahoš?

 

!Argument: Skončilo první kolo prezidentských voleb. Před několika týdny jste v rozhovoru pro !Argument prohlásil, že Miloš Zeman má malý mobilizační potenciál pro druhé kolo. Co tím myslíte?

Oskar Krejčí: V podmínkách, kdy je veřejnost výrazně rozdělena kolem jedné osoby či jednoho tématu, což je dnes na celém Západě běžné, se zmenšuje počet přebíhajících voličů. První kolo mělo příliš podobu referenda o Miloši Zemanovi – jednalo se téměř o simultánku. Zjednodušeně se dá říci, že se vybíral kandidát, který bude stát v druhém kole proti současnému prezidentovi. Opticky došlo k vylepšení Zemanovy pozice: před pěti lety získal Zeman v prvním kole 24,2 %, včera 38,6 %. Relativní jistotu má ale jen v krajích, kde dostal nad 40 %, tedy především na Moravě bez Brna. Ústecký a Plzeňský kraj také vypadá nadějně. Ovšem množství voličů, kteří se přeskupí od kandidátů vypadlých ze hry v prvním kole, je mnohem menší, než tomu bylo při volbách v roce 2013.

!A: Z vaší odpovědi cítím, že zůstáváte skeptik, pokud jde o Zemanovo vítězství. Můžete být konkrétnější – proč ona pochybovačnost?

O.K.: Matematicky je to prosté. Když sečtete výsledky prvních čtyř Zemanových protihráčů, dostanete se nad 50 % odevzdaných hlasů – konkrétně přes 54,8 %. Což platí, i když čtvrtého vyměníte za pátého – 50,3 %. V prvním případě je to pro Zemana prohra i při předpokládaném poklesu účasti v druhém kole.

zemanpalec2.jpg
Kresba: Ľubomír Kotrha

!A: Prezident má při souboji o znovuzvolení vždy poziční výhodu. Proč tedy je Zemanův úspěch tak málo výrazný?

O.K.: Už při letmém pohledu je vidět, že v podstatě chyběla klasická kontaktní volební kampaň – kvas kolem volebního štábu; kromě sběru podpisů chyběli pobíhající aktivisté-agitátoři, nebylo vidět letáky, dobrovolnické spoty. Opět to zjednoduším: chybělo desatero – To jsme spolu dokázali! Prvoplánová aktivní podpora Zemana ze strany některých médií, zvláště internetových, přesvědčovala přesvědčené; nepřekročila směrem k nerozhodnutým voličům.  Je samozřejmě důležité udržet si volební sponzory, ale zdá se, že volební stratég s originálními nápady, jako býval Miroslav Šlouf, letos chybí. Odhazovat lidi jako ošoupaný spotřební materiál se nevyplácí.

Slavný „Zemák“ nahradily úřední inspekce prezidenta v krajích. Pozoruhodné je, že se Zemanovi nikdy nepodařilo postavit životaschopnou stranickou organizaci. S tím souvisí i nulová snaha Zemana připravovat si nástupce. Strana práv občanů nikdy v parlamentních volbách neuspěla, i když měla dobrý program, sponzory, volební taktiku. Před pěti lety ovšem dokázala vytvořit síť agitátorů. A nejen to. V minulých volbách její organizační tajemník znal snad každého okresního funkcionáře sociální demokracie. I když měla sociální demokracie vlastního prezidentského kandidáta, kontakty byly těsné – a nebyl problém přeskupit voliče sociální demokracie v druhém kole k Zemanovi. Dnes je – částečně i díky Zemanovi – sociální demokracie v rozkladu. A nebyla ničím nahrazena.

!A: Předsedové řady stran – ANO, sociální demokracie, KSČM, SPD – přece vyzvali k volbě Miloše Zemana?

O.K.: Nejde o výzvu, jde o schopnost zorganizovat pomoc v místě voleb.

Když se podíváme na profil Zemanovy kampaně před prvním kolem, pak jejím vyvrcholením bylo vystoupení v Poslanecké sněmovně. Jestli někdo počítal s tím, že se to ve volbách zúročí, zmýlil se hned dvakrát…

!A: Řada lidí ale Zemana za toto vystoupení chválí!

O.K.: I já si myslím, že to bylo státnické vystoupení. Navíc formou i obsahem v takové kvalitě, na jakou zatím nedosáhne žádný z jeho protikandidátů. Jenže spoléhat na to, že novináři sami vytvoří agitační vlnu a přenesou Zemanovo sdělení až k masovému voliči, je prostě nesmysl. I kdyby chtěli, tak to neumí. A většina nechce. Za druhé, v tomto vystoupení se prezident spojil s Andrejem Babišem – a v předvečer hlasování prohrál. Což bylo předem dané. Myslet si, že voliči ANO nahradí voliče sociální demokracie, je zkratkovité, protože ANO má nedisciplinované voliče a navíc vyvolává příliš velký odpor, mobilizuje antizemanovský tábor. Když nebude Zeman zvolen prezidentem, jakou šanci má Babiš na další pokusy sestavit vládu? Můžeme se do nekonečna přít, zda je v tuto chvíli Babiš pomoc pro Zemana, nebo koule na jeho noze.

!A: Andrej Babiš vyzval Zemana, aby se v této situaci distancoval od své východní politiky. Pomohlo by mu to?

O.K.: Politika není o výrocích. Je naivní si myslet, že když někdo řekne „Projekt Čapí hnízdo je dotační podvod“ a jiný prohlásí „Projekt Čapí hnízdo není dotační podvod“, vše je vyřešeno vytvořením slovní rovnováhy. Je tu obvinění a morální přešlap za čáru, za kterou politik nesmí. Na tom nic nemění fakt, že Evropská unie je plná takovýchto Čapích hnízd napomáhajících koncentraci majetku v rukou vybraných rodin. Když teď Zeman řekne, že je a vždy vlastně byl proti Putinovi, kavárnu nezíská a své příznivce zmate.

!A: Co vás na prvním kole nejvíce překvapilo?

O.K.: V podstatě mlčící mediální mainstream, který byl jindy při každé vhodné i nevhodné příležitosti ostře protizemanovský. Zatím byl značně  shovívavý. Antikampaň byla slabá, jako by chyběly schopné velké agentury. Nabízí se několik vysvětlení. Třeba odklon od strategie barevných revolucí, což je vidět na snížení tlaku proti Minsku, Varšavě a Budapešti. Může to být i strach z Babiše, z toho, že ANO obsadí mediální rady a začnou změny. Jestli ale někdo chování mainstreamových médií ovlivňuje, mohl by prostě dospět k poznání, že prvoplánová podpora některých lidí – jako například Miroslava Kalouska – jim pomohla téměř do politického hrobu. A že je třeba s mobilizací počkat na druhé kolo.

!A: Přesto počítáte s tím, že Jiří Drahoš má v druhém kole větší šanci než Miloš Zeman. Proč?

O.K.: Především proto, že téměř nikomu nevadí – zatímco Miloš Zeman některými svými činy a výroky spoustu lidí popudil. Nejde o pravdoláskařskou kavárnu. Unavil i celou řadu svých sympatizantů, kteří se cítí spoluodpovědní za jeho vulgarismy či antihumanistická prohlášení. Ono se to sice dnes nosí v Bílém domě, ovšem Donald Trump se stává nezvolitelným pro druhé funkční období.

Ale zkusme trochu odbočit. Jaká je vlastně hodnota volební předpovědi? Všichni ve svých předpovědích vychází ze čtyř hlavních zdrojů. Především jsou to osobní preference, představa o tom, které hodnoty jsou správné, jaký má být obraz kandidáta, jeho výraz, temperament, pracovní styl, zkušenosti a podobně. Podle toho si každý vybírá i média, kterým věří. Druhým determinantem odhadu je bezprostřední okolí, tedy rodina, škola, pracoviště. To představuje korekci osobních preferencí, informaci o tom, jak se ostatní liší od našich vlastních přání. Může se stát falešnou informací, když bezprostřední okolí projektujeme do obrazu globálního prostředí – vize názorů celé veřejnosti – což je další faktor formující prognózu. Čtvrtý zdroj představují výzkumy veřejného mínění, které sledujeme všichni. Tyto zdroje pak namíchány dohromady vytvářejí odhad jak amatérů, tak i expertů. Skutečný expert se od zdánlivého liší tím, že zná teorii a historii voleb. Ale také ví, že nerozhodný volič jedná impulzivně, může změnit rozhodnutí na poslední chvíli. Že se snadno dá předvídat, když je rozdíl ve volebních preferencích velký – jako ve francouzských volbách, když v druhém kole stáli proti sobě Emmanuel Macron a Marine Le Pen. Když je rozdíl malý, jako při hlasování o brexitu či v posledních amerických prezidentských volbách  – nastupuje intuice. Tedy tušení, které je právě tak jednoznačné jako postrádající jasné důvody. Všichni dnes při odhadu výsledku druhého kola pracujeme s intuicí.

!A: Vy jste ale přece správně odhadl výsledek prvního kola.

O.K.: To ano, ale zmýlil jsem se v řadě důležitých rozměrů v případě nedávných voleb do Poslanecké sněmovny. Společnost je rozdělená přibližně na stejné poloviny, rozhodnutí padne až v den voleb. A druhé kolo má své vlastní zákonitosti, odlišné jak od prvního kola, tak i od voleb do našeho či evropského parlamentu.

!A: Předvídal jste, že v druhém kole zvítězí Jiří Drahoš. Vy sám byste doporučil jeho volbu?  

O.K.: Shrnu předchozí úvahu: žádná prognóza není přesná. Jen se domnívám, že mobilizační potenciál Miloše Zemana je menší než před pěti lety a Jiří Drahoš téměř nikomu nevadí. Což se může změnit v televizních debatách. Celkově mají  letošní prezidentské volby jiný profil, než měly volby před pěti lety. Stále ale platí, že v určitých situacích má člověk jednat bez ohledu na to, zda očekává vítězství či prohru.

Abych neuhýbal odpovědi. Jiří Drahoš je mi osobně sympatický. Jeho práce vědce si zaslouží uznání, je to člověk, který by prezidentskému úřadu dal osobní důstojnost. Ale na nejvyšší politickou funkci by měl být zvolen člověk, který je politicky čitelný – něco v politice dokázal, a tudíž víme, jak se rozhoduje v kritických situacích. Amatér bude spoléhat na své kancelářské okolí. To si nechá sestavit od přátel, kterým důvěřuje nebo u nich cítí sílu, kterou by mohl potřebovat. Někdy zahraničních přátel. V okolí Jiřího Drahoše vidíme vynikající jadernou fyzičku a milého astronoma; Rudolf II. by měl radost. Poradci pro ekonomiku a zahraniční politiku ale dosud vykazovali nebezpečnou ideologickou slepotu. Obecně však platí: politici přicházejí a obcházejí, ale národ zůstává.

Priemer: 4.6 (17 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Top Mobilné telefóny

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama