Devadesát let Státní tiskárny cenin

Zlatá stránka historie Československé republiky
Počet zobrazení: 4355

Pakli si nějaké řemeslo zachovalo eleganci a úctu, platí to o tiskařích, kteří v českých rukách dosáhli vrcholu umění.

V tiskárně Mladé fronty jsme měli tiskaře Jardu Vohlídku, uměl z kasy sázet litery poslepu; i po pár půllitrech piva, které jsme mu nosili z hospody v pražské Panské U Karla nebo U Zdeničky z blízkého  hotelu Palace. 

A to již nechci na stříbrném podnosu psát o nedaleké Státní tiskárně v Růžové ulici.

Právě slaví 90 let od svého založení. Ale míjet ji nechci a ani nesmím. Její historie úzce souvisí se vznikem Československé republiky. Objevila se po deseti letech od založení mladého státu v roce 1928 potřeba zajištění vlastní měnové soustavy a zajištění výroby bankovek.

Zájmem bylo zajistit komplexně výrobu co nejkvalitnějších papírových peněz.

dsc_2212a.jpg

Nově vytvořená Národní banka Československá zahájila výrobu bankovek od ledna 1928. Od počátku její cesta byla dokonalá – od zpracování grafického návrhu, sazby, přípravy pro tisk, vlastního tisku, až po doručení zakázky na místo určení. To všechno vyžadovalo a vyžaduje vysoký stupeň ochrany proti zneužití; bezpečnostní politika musí být témeř stoprocentní.

Rizika musí být minimalizovaná na nejnižší stupeň. Jde přece o peníze. Dějiny penězokazectví jsou přece dávné a klikaté.

Státní tiskárna cenin. Byl jsem v jejích prostorách vícekrát v životě. Byl jsem vášnivý filatelista s členstvím v tomto domě. Byl jsem u tisku nejenom poštovních emisí. Poznal jsem ve Státní tiskárně cenin odborníky nad zlato.

(Stejně jako jejich spolupracovníky – grafiky, rytce, tvůrce. Čisté, poctivé, na slovo oddané odborníky státu, který jim dával práci. A jemuž oni hlavou, mozkem, srdcem, rukama i nohama do roztrhání těla sloužili. A byly tím státem mnohdy chváleni, oceňováni, stejně jako i krutě potrestáni.

Rytec a grafik „Par Excellence“ Josef Herčík, s nímž jsem poseděl dlouhé hodiny v jeho domácím ateliéru – kromě lahůdek pracoval i nad návrhy nejenom cenných papírů, ale i portrétů mocných. Když odevzdával návrh poštovní známky s portrétem Gustáva Husáka – ocitl se pod mečem mocného sluhy, tlusté brýle musel ztenčit: vždyť i tento státník musel ve své době – podle jiných mocných – vidět hodně do daleké budoucnosti. Když se měl v jiné podobě
objevit v malém umění velký, snad největší – po Karlu IV. – Václav Havel na grafice aršíku a poštovní známky, nemohl se tam objevit podle Herčíkova návrhu s dlouhými vlasy a ve vytahaném svetru: to přece není možné, řekli zase jiní mocní. A Herčíkův kolega rád Herčíka zastoupil. A další skvělý umělec Albín Brunovský také nepochodil s portrétem tyrkysově zeleného Klementa Gottwalda na stokoruně, přestože jeho kresbu na líci bankovky překreslil Miloš Ondráček. Brunovský byl nepředstavitelně ostrakizován „sametem“ poté, když čas oponou trhnul. A už nemluvme o jednom z největších malířů nové doby o Oldřichu Kulhánkovi – který si v sedmdesátých letech odseděl měsíc vazby a zpřísněný režim ve vězení za hanobení tváře J. V. Stalina. Nakonec se pak po létech stal autorem ucelené řady českých bankovek, které máme v rukách dodneška.)

skener_20180408a.jpg
 

Na československých bankovkách ze Státní tiskárny cenin (1928 – 2018) se podepsali Alfons Mucha (1929), Max Švabinský (1931, 1934), Jindra Schmidt (1942), Bedřich Fojtášek (1945), Karel Svolinský (1949), Mária Medvecká (1949), Albín Brunovský (1988, 1989), Oldřich Kulhánek (1994).

Na bankovkách se objevovaly významné osobnosti – ministr financí Alois Rašín, slovenský básník a spisovatel Pavol Ország Hviezdoslav. Otec vlasti František Palacký, husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova...

V roce 1937 získala tiskárna na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži čestný diplom za realizaci bankovky v hodnotě 1 000 Kčs podle návrhu Maxe Švabinského.

Napříč desetiletím přibývalo dekorací doma i v zahraničí.

V roce 2008 byla bankovka v hodnotě 1 000 Kčs novými ochrannými prvky prohlášena společností Assocation of Curency Affaairs druhou nejlepší bankovkou roku.

K slavným autorům, kteří psali letopisy našich bankovek, kteří rytecky rozkreslovali tisícikoruny banky podle návrhu Maxe Švabinského – byli Karel Wolf a Bohumil Heinze.

Tiskárnu neminulo ani protektorátní období nacistické okupace (1939 – 1945) – kdy tiskla peněžní poukázky pro koncentrační tábor v Terezíně a bankovky pro  Slovenský štát.

Ani období padesátých let minulého století nebylo bez poskvrny.

Státní tiskárna cenin má ve svém logu hlavičku dívky s frygickou čapkou. Tato čapka symbolizuje svobodu a dívka zpodobňuje republiku.

dsc_2206a.jpg

V době stavby tiskárny za první ČSR byla výzdoba budovy svěřena uznávanému sochaři Celestýnu Kloučkovi, který kromě jiných plastik navrhl nad portál i dívku s frygickou čapkou. Max Švabinský ji použil i na stokorunovou bankovku. Němečtí okupanti rozhodli, že z plastiky musí být odstraněna. Nad portál budovy se již nevrátila. Jednalo by se o technicky složitou a finančně náročnou akci.

A na to ani dnes nejsou peníze ani tam, kde se tisknou.

Portfólio tiskárny je i dneska velmi rozsáhlé. Věnuje se nejen tisku bankovek, ale i dokladů – občanských, řidičských průkazů, pasů, zbrojních pasů a nejrůznějších osvědčení. Státní tiskárna cenin tiskne cenné papíry, plastové karty, a další – dopravní kupony, certifikáty.

Důležitá je záruka jejich bezpečnosti. Kvalita práce pronikla do celého světa a zákazníci jsou i v dalších zemích Evropy, Asie a Afriky. Od 1. července 2018 u nás pro veřejnost a občany přibudou nové občanské průkazy s čipem nové generace, na němž bude nahrán tzv. identifikační certifikát. Podle něho se bude moci občan elektronicky identifikovat.

dsc_2233a.jpg

Vývoj probíhá na plné obrátky. V dané chvíli je 90. výročí vzniku a dějinám Státní tiskárny cenin věnována zcela exkluzivní výstava (do konce května 2018) v pražském Strahovském klášteře, v zimním refektáři.

Snad po již vystavených Korunovačních klenotech, vystavených na Pražském hradě, jedna z nejzajímavějších událostí roku.

skener_20180408_a.jpg

Foto: Autor

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984