Britské univerzity stávkují

Počet zobrazení: 3573
Velká Británie zažívá největší stávku univerzit v dějinách kvůli plánovanému zrušení důchodového zabezpečení pro jejich pracovníky.

strajk_britania_2.jpg

Zaměstnanci a studenti 61 univerzit ve Velké Británii vyhlásili stávku, která má trvat čtrnáct dnů. Důvodem protestní stávky je plánovaný návrh vedení britských univerzit na zrušení současného systému garantovaného důchodového zabezpečení zaměstnanců univerzit a přechod k „definovanému důchodovému systému“. Nejistota zaměstnanců pramení zejména z toho, že částky, kterými nyní akademičtí pracovníci pravidelně přispívají na důchodové zabezpečení, by byly investovány přímo skrze finanční fondy a důchodci by pak dostávali důchody podle toho, jak budou investice zrovna výnosné, ovšem bez jakékoliv garance. Tato změna by v praxi znamenala, že by desítky tisíc zaměstnanců univerzit na důchodech přišly až o deset tisíc liber ročně. Podle délky působení na universitách by tak zaměstnanci přišli o 20 – 40% důchodů, což v reálných číslech může znamenat celkem až 200 000 liber. Tímto by se jim efektivně zvýšila jejich zaměstnanecká a existenční nejistota, již nyní silně poznamenána nízkými platy a prací na prekérních smlouvách bez garantovaného počtu odpracovaných hodin.
 

Prekarizace pokračuje
 

Vedení britských univerzit obhajuje tuto změnu v důchodech schodkem v důchodovém rozpočtu, který údajně činí až 6,1 miliard liber. Uskromnění se ze strany zaměstnanců má být jednou z hlavních strategií jak postupně schodek vyrovnat. Vysokoškolská unie (UCU) však napadla samotnou metodologii použitou vedením univerzit a závěry z ní vycházející. Argumentuje tím, že vedení univerzit se rozhodlo použít nejhorší možnou verzi z mnoha, do které není započítána celá řada faktorů. Podle jiných odhadů, které má vedení univerzit k dispozici, ale nevyužilo je, jsou totiž univerzity naopak v plusu 8,3 miliard.

strajk_britania.jpg

Podle Vysokoškolské unie (UCU) je však plánovaná změna důchodového zabezpečení součástí dlouhodobé prekarizace zaměstnanců univerzit skrze nízké vstupní platy, umenšení zaměstnaneckých práv a možnost je snadněji vyhodit. Nyní se k tomu mají přidat nižší důchody. Rozhořčení zaměstnanců univerzit pramení i z toho, že ačkoliv jejich platy stagnují a jsou v prekérních zaměstnaneckých podmínkách, platy vedení univerzit stále rostou. Vedení univerzit také masivně investuje do výstavby nových budov, ačkoliv počty studentů se nezvyšují. Existují přitom obavy, že právě toto je jeden z důvodů zadlužení univerzit.

Ačkoliv Unie vysokých škol i sami zaměstnanci jasně vyjádřili, že chtějí vyučovat a vyjednávat, vedení univerzit to dlouho odmítalo a ve změně financování důchodů prosazovalo nekompromisní přístup. Unie a zaměstnanci tak považují generální stávku za jedinou možnost, jak se bránit. V posledních dnech ale vedení univerzit svolilo k vyjednáváním, která jsou sice náročná, ale obě strany vyjádřily shodu, že mají zájem v nich pokračovat.
 

Váš boj je náš boj
 

Po celé Británii stávkují desetitisíce zaměstnanců a studentů. Každý týden také probíhají demonstrační průvody. Mnoha současných starších pedagogů by se plánovaná změna zřejmě nedotkla v plné míře, přesto jdou solidárně s mladšími kolegy a se studenty. Zaměstnanci přitom po dobu stávky automaticky přicházejí o plat a navíc jsou často ostrakizováni nebo je jim vyhrožováno ze strany zaměstnavatelů.

Národní studentská unie stávku podpořila, i když je tak ohrožena výuka milionu studentů, a její prezidentka Shakira Martin na stávkovém shromáždění prohlásila, že studenti stojí za svými učiteli: „Váš boj je náš boj.“ Národní studentská unie zároveň požaduje zrušení poplatků za studium, které by mělo být hrazeno z progresivního zdanění. Stávka vyvolala vlnu solidarity mezi studenty, kteří se v počtech desítek tisíc solidárně zapojili do stávky a někteří na protest proti změně důchodového systému okupují univerzity. Jedním z důvodů, proč se zapojili i studenti, jsou také stále se zvyšující poplatky za studium. Od jejich zavedení v roce 1999 se ztrojnásobily na 9000 liber za rok, u mnoha škol však tyto částky vyrostly na 20 tisíc liber a více ročně. Podle demonstrujících studentů i pedagogů poplatky pokřivují vztahy mezi studenty a pedagogy, protože se od studentů očekává, že se budou chovat jako konzumenti a vzdělání se stává produktem. To ale znamená také větší tlak na pedagogy a jejich výkon a zároveň jejich prekarizaci.

Stávkou se však vzdělávání zcela nezastavilo. Studenti si v mnoha případech sami organizují přednášky a alternativní program, který jde za rámec běžného studia. Stejně tak pedagogové organizují diskuse a přednášky. V reakci na dlouhodobou nerovnost v přístupu ke vzdělávání se vytvářejí alternativní, nehierarchické modely – příkladem takových vzdělávacích platforem, často zaměřených na umění, může být Islington Mill Art Academy, Alt MFA, The School of The Damned, Fairfield International nebo Open School East.

Autor studuje sociologii a politickou ekonomii potravinových systémů na City University London.

Foto: Autor

Text vyšiel na A2larm 13. 3. 2018

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984