Reklama

21. století bude čínským stoletím

Počet zobrazení: 1493
Politológ Oskar Krejčí v rozhovore pre !Argument hovoril o súčasnosti a budúcnosti čínskeho ekonomického modelu a o tom, prečo bude 21. storočie čínskym storočím.

!Argument: Na Donalda Trumpa se opět snesla nová vlna kritiky. Na druhé straně Trumpovu snahu oživit ekonomiku USA a snížit obchodní deficit země lze pokládat za legitimní, svým způsobem i správný požadavek. Některými analytiky ohlašovaný prudký propad americké ekonomiky by přece vyvolal globální vlny, jejichž dopady lze těžko předvídat.

Oskar Krejčí: To máte pravdu – otázkou ovšem je, jestli Trumpem zvolený přístup je z hlediska záměru vhodný. Je předčasné hodnotit důsledky dokončované daňové reformy. Ale přece jen malou poznámku. V této chvíli máme k dispozici oficiální údaje Ministerstva obchodu USA za listopad loňského roku. Vyplývá z nich, že obchodní deficit USA činil v tomto měsíci 50,5 miliard dolarů – což je meziroční růst deficitu o 11,6 % (viz zde). Takový, tedy z hlediska záměrů neradostný, je výsledek prvního roku po zvolení Trumpa prezidentem.

!A: Daňová reforma předpokládá, že korporace budou mít k dispozici větší část zisku, budou tedy moci více investovat do výroby i výzkumu a vývoje. Právě skutečnost, že Spojené státy jsou nenapodobitelným inovačním ohniskem, jim podle řady amerických komentátorů dává šanci.  

O.K.: Inovační potenciál je nedoceněný ekonomicko-sociální indikátor. Dnešní vynález je přece zítřejší kvalitnější uspokojení potřeb. Na tomto ukazateli lze už dnes modelovat podobu budoucího světa – samozřejmě za předpokladu lineárního vývoje bez velké války. Světová organizace, která se zabývá problematikou duševního vlastnictví, tedy World Intellectual Property Organization sídlící v Ženevě, vydává každoročně zprávu, která mimo jiné pojednává o množství patentových žádostí (viz zde). Nejnovější studie, která spatřila světlo světa minulý měsíc, přináší přehled za rok 2016. Vyplývá z ní, že ve zmíněném roce bylo v Číně podáno přes 1,3 milionů patentových žádostí – což je víc než součet žádostí, které byly podány v USA, Japonsku, Jižní Koreji a u Evropské patentové kanceláře (EPO), která obhospodařuje práva lidí z 38 členských států Evropské patentové organizace. Podíl Číny na celosvětovém množství patentových žádostí činil 42,8 %, v případě zmiňovaných Spojených států to bylo 19,4 %. Pozoruhodný je i podrobnější pohled na tyto žádosti – v  Číně 10,0 % z uvedeného celkového množství zaregistrovaných žádostí podali cizinci, v případě USA to bylo 51,2 % a u EPO 52,3 % cizinců.

!A: V rozhovoru minulý týden jste připomínal letošní čínské 40. výročí zahájení reforem a otevírání se světu. Myslíte si, že je to výsledek těchto proměn?

O.K.: Jeden z výsledků. Růst inovací – to je pozoruhodný synergický efekt, násobek, nikoliv součet, mnoha faktorů. Musíte přičíst masovou specializovanou vzdělanost, růst potřeby všech sektorů na špičkových technologiích a v neposlední řadě kvalitu čínských politických elit…

!A: No to asi nezní lahodně mnohým uším v postsocialistických zemích. Opravdu si myslíte, že komunistické vedení Číny má zásluhy na tomto obratu?

O.K. Když Teng Siao-pching řekl, že není důležité, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně když chytá myši, řekl, že je důležité chytání myší – ne že bude kočka v domě pánem. Politici rozhodli o neomerkantilistickém modelu rozvoje, který zpočátku při akumulaci zdrojů sázel na vývoz levné práce. Nezačala žádná divoká privatizace, ale řízené uvolnění trhu při zachování kontroly nad strategickými sektory ekonomiky – což umožňuje plánování, soustředění zdrojů, sociální citlivost a dnes i zvýšení ekologické odpovědnosti.

Během reforem bylo patrné, že zahraniční investice byly povětšině spojovány s čínským podílem na vlastnictví a směřovaly ke špičkovým technologiím. Původní napodobování bylo svázáno s investicemi do vlastního výzkumu a vývoje – a výsledky jsou vidět.

!A: Objevují se ale i komentáře, které říkají, že se čínský ekonomický růst vyčerpal. 

O.K. Vstoupil do nové etapy, o čemž loni jednal i 19. sjezd komunistické strany. Nejde jen o zmíněný důraz na ekologizaci rozvoje…

!A: Neděje se tak jen pod tlakem ze zahraničí? Čína a USA jsou největšími znečišťovateli globálního životního prostředí. 

O.K. To je obtížné srovnávat – Čína je továrnou světa, Spojené státy žijí převážně ze služeb. Je logické, že ocelárny znečišťují životní prostředí více než Hollywood. A přesto je podíl těchto dvou států obdobný. A v této situaci se Čína stala největším investorem do ekologických projektů, zatímco USA odstoupily od Pařížských klimatických dohod. Pokud jde o zahraniční tlak, spíš se v případě Číny jedná o zklidnění, návrat k tradici. U konfuciánců i taoistů není člověk pánem a vládcem přírody, ale její součástí; musí jednat v souladu s potřebami Nebe i Země – přičemž Nebe není sídlem Boha, je okolím Země s vlastními zákonitostmi.

Ale chtěl jsem říci něco jiného. Čína nejen kladla důraz na to, aby zahraniční investice byly na špičkové technologické úrovni – zároveň s nimi rozvíjela vlastní výzkum a vývoj v dané oblasti. Podívejte se na Zemi, třeba na rychlovlaky: v roce 2002 vyjel první v Šanghaji s pomocí německých firem. Dnes je délka vysokorychlostních tratí v Číně okolo 15 tisíc kilometrů, což je zdaleka nejvíc na světě. A když se obrátíme k nebi: loni provedla Čína 16  startů kosmických lodí, na tento rok je jich plánováno 35. Mezi nimi bude 18 navigačních družic BeiDou, které se připojí k současným již fungujícím 22 družicím. Na letošní rok je připravováno i přistání čínského modulu na odvrácené straně Měsíce, což by se lidstvu podařilo poprvé. V roce 2022 by měla mít Čína vlastní funkční kosmickou stanici. Takto se „Vyrobeno v Číně“ mění na „Vymyšleno v Číně“. 21. století bude čínským stoletím.

!A: Tedy znova, nevyčerpal se čínský ekonomický růst? 

O.K.: Čínský trh má rysy rozvojové země, je plný neuspokojené poptávky – stále jsou tu miliony lidí žijících pod hladinou chudoby. Zároveň ovšem Peking rozvijí celou řadu regionálních i globálních zahraničních ekonomických iniciativ – nejdůležitější, nikoliv však jediná, je iniciativa Jednoho pásu a jedné stezky –, které dalšímu rozvoji čínské ekonomiky pomáhají. A pak je tu intenzifikace rozvoje, onen inovační potenciál. Podle zmíněné zprávy organizace zabývající se duševním vlastnictvím bylo v roce 1995 podáno v Číně 18,7 tisíc patentových žádostí – a následoval růst průměrně 23 % ročně. Za totéž období činí nárůst patentových žádostí v USA, Japonsku, Jižní Koreji a EPO jen 5 % ročně. Nabízí se vzpomínka na Lisabonskou strategii (2000), podle níž se měla Evropská unie stát „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa založenou na znalostech“: v roce 2006 činil podíl Evropy na podaných patentových žádostí ve světě 18,6 %, deset let poté klesl na 11,3 %. Aby nedošlo k nedorozumění – mne, a myslím, že i vás to mrzí.

!A: Bezesporu impozantní čínský ekonomický růst může ale narazit na napětí vyrůstající ze sociální diferenciace, na korupci. Liberalizovaný trh může vyvolat požadavky na liberální politický systém. Nelze tady vidět zdroje případného zastavení ekonomického růstu?  

O.K.: Samozřejmě; bude záležet na čínském vedení, jak sociálně zacílí další rozvoj. Zatím představují nejen světu, ale svému obyvatelstvu úspěch, jaký dějiny lidstva nepoznaly. Na Západě jsou až příliš často úvahy o zastavení čínského růstu laděny jako přání, touha zbavit se někoho, kdo ohrožuje naše privilegované postavení. Peking ale neohrožuje ani kvalitu života lidí na Západě, ani zdejší režimy. Proč tedy soupeřit, když je možné výhodně spolupracovat?

Priemer: 4.6 (18 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Top Mobilné telefóny

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama